Do retrospektivní kohortové studie bylo zařazeno 168 612 dospělých pacientů (51,4 % žen; průměrný věk 62,3 roku) z více než 1,5 milionu hypertoniků v databázi IQVIA, kteří byli léčeni pro AH u praktického lékaře mezi lednem 2010 a prosincem 2020 a bylo jim poprvé předepsáno v monoterapii jedno ze 4 tříd antihypertenziv: betablokátorů (BB), ARBs, inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátorů kalciových kanálů (BKK). V každé podskupině bylo 41 153 pacientů odpovídajícího propensity score (dle věku, pohlaví, roku zahájení antihypertenzní léčby, komorbidit a úrazů hlavy) se srovnatelným zastoupením demencí a cévních mozkových příhod (CMP) v předchorobí coby rizikovými faktory epilepsie. Do studie nebyli zařazeni pacienti s diagnózou epilepsie/užíváním protizáchvatových léků před první preskripcí antihypertenziva nebo během 90 dní po ní.
Primárním sledovaným parametrem byla 5letá incidence epilepsie. Celkem 84 300 pacientů, u kterých byla tato data k dispozici, bylo rozděleno do podskupin dle tíže hypertenze během 12 měsíců před sledovaným obdobím (mírná 140–159/90–99 mmHg, středně těžká 160–179/100–109 mmHg a těžká ≥ 180/≥ 110 mmHg). Autoři hodnotili případnou souvislost mezi tíží hypertenze a preskripcí ARBs.
Nejnižší 5letá incidence epilepsie byla pozorována ve skupině pacientů léčených sartany (0,27 % za 1 rok, 0,63 % za 3 roky, 0,99 % za 5 let). Jednalo se o statisticky významně nižší 5letou incidenci epilepsie v porovnání s pacienty ve sdružené skupině s jakýmkoliv jiným antihypertenzivem (poměr rizik [HR] 0,77; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,65–0,90), v porovnání s pacienty s BB (5letá incidence epilepsie 1,47 %) a s BKK (5letá incidence epilepsie 1,48 %).
Po stratifikaci podle jednotlivých ARBs byla zjištěna významná souvislost s nižší incidencí epilepsie pouze u losartanu v porovnání s BB, BKK a sdruženou skupinou pacientů s jakoukoliv jinou třídou antihypertenziv.
CMP a demence v předchorobí byly dle očekávání asociovány s vyšším rizikem epilepsie (HR 1,93; 95% CI 1,65–2,67; p < 0,001, resp. HR 1,66; 95% CI 1,35–1,96; p< 0,001). I u těchto nemocných byla potvrzena souvislost mezi užíváním sartanů a nižší incidencí epilepsie jako u celé populace ve studii a podobně tomu bylo rovněž u pacientů s anamnézou cerebrovaskulárního onemocnění, demence, Parkinsonovy chodby nebo úrazu hlavy.
Pokud jde o tíži hypertenze, nebyl pozorován významný rozdíl mezi preskripcí jednotlivých tříd antihypertenziv, pouze pacienti léčení BB měli častěji mírnou hypertenzi než pacienti s ARBs.
Ve výše prezentované studii byla terapie hypertenze sartany spojená s významně nižším rizikem vzniku epilepsie v porovnání s terapií betablokátory, blokátory kalciových kanálů a jakýmkoliv jiným antihypertenzivem. Tato zjištění naznačují, že podávání antihypertenziv ze skupiny ARBs by mohlo představovat nový přístup k prevenci epilepsie u hypertoniků.
(mafi)
Zdroj: Doege C., Luedde M., Kostev K. Association between angiotensin receptor blocker therapy and incidence of epilepsy in patients with hypertension. JAMA Neurol 2022; 79 (12): 1296–1302, doi: 10.1001/jamaneurol.2022.3413.
