Časový faktor je u hypopituitarismu způsobeného traumatem mozku zvlášť důležitý problém. Následky poškození hypofýzy mohou zmizet, a naopak u pacienta, jenž byl po nehodě bez příznaků, se mohou po nějaké době příznaky objevit.
Časový faktor je u hypopituitarismu způsobeného traumatem mozku zvlášť důležitý problém. Následky poškození hypofýzy mohou zmizet, a naopak u pacienta, jenž byl po nehodě bez příznaků, se mohou po nějaké době příznaky objevit
Časná fáze hypopituitarismu totiž odezní se vstřebáním hematomu, zmenšením otoku, reparací cévního prokrvení. Ovšem pozdní zánětlivá odpověď v místě poškození může způsobit progresi v poškozování tkáně a retrográdní axonovou degeneraci vedoucí k smrti neuronu. Testování pituitárních funkcí ihned po traumatu přineslo dost inkonzistentní výsledky co se týče prognózy nemocných. Z tohoto důvodu se doporučuje testování přinejmenším rok po úrazu, ne dříve.
Trochu jiná situace je u dětí. U nich se zpravidla růst po úrazu sleduje pečlivěji, a deficit růstového hormonu proto bývá detekován spolehlivěji než u ostatních dětí. Problém může nastat u prepubertálních jedinců. Deficit růstového hormonu (RH) zde může být přehlédnut, protože už vzrostlé děti nejsou o tolik menší v porovnání se svými vrstevníky, ačkoliv nedosáhly výšky odpovídající svému genetickému potenciálu.
Existují studie porovnávající výšku dospělých pacientů s RH deficiencí s traumatem mozku v anamnéze a výšku nemocných s hypofunkčním adenomem hypofýzy. Pacienti s RH deficiencí posttraumatické etiologie byli v průměru o 4 cm menší. Jako možné vysvětlení se uvádí, že u pacientů trpících RH deficitem po traumatu se porucha manifestuje později a růst se opožďuje zvolna, proto bývá porucha dlouho přehlížena.
Čekat u dětí celý rok před testováním hypopituitarismu tedy není příliš vhodné, protože to může vést k nežádoucí prodlevě. Proto se zdá být adekvátnější testování šest měsíců po traumatu. V současnosti probíhají studie zaměřené na zhodnocení pituitární funkce dříve po úrazu, konkrétně po třech měsících. Ukazuje se, že by snad mohl být prostor k časnější diagnostice. Studie však dosud nejsou u konce a na validní výsledky si ještě budeme muset nějaký čas počkat.
(hul)
Zdroj: Lorenzo M, et al. Hypopituitarism and Growth Hormone Deficiency in Adult Subjects after Traumatic Brain Injury: Who and When toTest. Pituitary 2005:233–237.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
