Autoři v německé studii zkoumali, zda ovlivňují odpověď na léčbu růstovým hormonem v prvním roce života spíše genetické, nebo mateřské rizikové faktory.
Autoři v popisované německé studii zkoumali, zda ovlivňují odpověď na léčbu růstovým hormonem v prvním roce života spíše genetické rizikové faktory, nebo mateřské rizikové faktory prostředí.
Studie se zaměřila na děti narozené jako SGA (small for gestational age – adnátní hypotrofie) tedy „malí/lehčí vzhledem ke svému gestačnímu věku“, kam spadají například děti se Silver-Russellovým syndromem (geneticky vázané onemocnění typické malým vzrůstem), děti s vrozenými srdečními vadami, děti matek s infekčními komplikacemi a děti, jejichž matky během těhotenství kouřily.
Autoři použili metodu sekundární analýzy růstové odpovědi u 135 prepubertálních dětí v Německu. Celkem 66 % představovali chlapci. Vstupní průměrný věk byl 6,8 ± 2,6 roku, průměrný rozdíl mezi pozorovanou a očekávanou výškou dosahoval –3,8 ± 1,2 směrodatné odchylky. Léčebné dávky růstového hormonu byly 0,066 mg na kilogram tělesné hmotnosti a den.
Růstová rychlost po léčbě průměrně vzrostla o 4,5 ± 2,0 cm/rok a směrodatná odchylka výšky se změnila o 1,0 ± 0,5. Ačkoliv počet pacientů byl limitován a variabilita mezi pacienty byla vysoká, jak růstová rychlost (cm/rok), tak změny ve směrodatné odchylce se nejevily jako rozdílné mezi jednotlivými podskupinami. Autoři uvádějí další statistické analýzy, které nenacházejí rozdíly u různých skupin dětí narozených SGA (dětí se Silver-Russelovým syndromem, s vrozenými srdečními vadami, dětí matek s infekčními komplikacemi nebo kuřaček). Všechny tyto vstupní vlivy se ukazují být nezávislými faktory, které ovlivňují růstovou rychlost v prvním roce života.
Retrospektivní analýza genetických a mateřských environmentálních rizikových faktorů pro děti SGA nevysvětluje pozorovanou variabilitu v odpovědi na léčbu růstovým hormonem. V budoucnu jsou zapotřebí další rozsáhlejší studie, které podloží tuto hypotézu.
(jate)
Zdroj: Horm Res. 2009; 72 (2): 106–13.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
