Pokud léčebné metody konvenční („západní“) medicíny a její výsledky nesplňují očekávání pacientů, mohou mít tito tendenci vyhledávat alternativní přístupy v terapii. Belgický průzkum objasňuje, jak velký podíl pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) má s alternativními metodami zkušenost, a shrnuje jejich motivaci a postoje.
Belgické retrospektivní studie se zúčastnilo 99 pacientů s roztroušenou sklerózou (58 % žen). Průměrný věk pacientů v době propuknutí RS činil 32 let a respondenti trpěli různými formami roztroušené sklerózy (relabující-remitující, primárně progresivní, sekundárně progresivní). U všech pacientů měla RS negativní dopady na motorické funkce a způsobovala jim psychosociální obtíže.
Respondenti vyplňovali v rámci studie písemný dotazník a odpovídali na dotazy týkající se délky trvání onemocnění, zvolené alternativní léčby, jejích výsledků, ceny i dopadů léčby na psychiku. Téměř polovina pacientů (46 %) byla v době studie léčena chorobu modifikujícími léky (DMT), 53 % pacientů byla poskytována symptomatická léčba.
Cílem studie bylo zjistit, kolik pacientů má zkušenosti s alternativní léčbou RS, co je k vyhledání pomoci mimo sektor zdravotnictví vedlo a jak využité alternativní metody hodnotí.
Nejčastěji využívanou alternativní metodou byla homeopatie, zkušenost s ní potvrdilo 11 pacientů. Druhá nejčastější byla akupunktura (9 pacientů), následovalo užívání doplňků stravy, dále makrobiotická dieta, biorezonance nebo ozonová terapie. Někteří pacienti si nepamatovali, jakou alternativní metodu v minulosti využili.
Celkem 44 % pacientů uvedlo, že vyzkoušeli minimálně jednu alternativní metodu léčby RS. Dva a více alternativní postupy vyzkoušelo 15 % pacientů a 10 % respondentů využilo více než tři různé alternativní metody.
Největší podíl pacientů, kteří nějakou alternativní léčbu vyzkoušeli, byl pozorován v kategorii mírného postižení způsobeného roztroušenou sklerózou, nejmenší naopak u pacientů s nejvážnějším stupněm postižení. Respondenti, kteří potvrdili zkušenost s některou z alternativních metod, uváděli větší spokojenost s konvenční léčbou, a to jak s ohledem na podporu poskytovatele péče, tak na výsledky léčby.
Motivací většiny pacientů k využití alternativní léčby byla snaha o zlepšení zdravotního stavu a činili tak zejména na základě podnětů od přátel (29 %) a rodiny (18 %). Informace od praktického lékaře stály za rozhodnutím vyhledat alternativní postupy u 16 % pacientů, doporučení od jiných pacientů s RS bylo motivací pro 9 % respondentů. Část pacientů (22 %) si nepamatovala, jakým způsobem se k alternativní léčbě dostala. Rozhodnutí vyzkoušet některou z těchto metod na základě informací z médií bylo zaznamenáno u 6 % pacientů.
Významné souvislosti mezi pohlavím, vzděláním či místem bydliště a volbou alternativních metod nebyly prokázány.
Počet pacientů s RS, kteří v belgické studii potvrdili zkušenost s alternativní léčbou, byl nižší než v jiných studiích, které uvádějí až 77% podíl. Jedinci, kteří dle zjištění belgických odborníků využili alternativní metody léčby, uvedli alespoň částečnou spokojenost, co se týče splnění očekávání, ve 45 % případů. Celkem 71 % pacientů vyzdvihlo pozitivní vliv alternativních postupů na zlepšení nálady.
Odborné práce nepřinášejí jasné důkazy o konkrétním vlivu alternativní léčby na průběh RS, upozorňují ovšem na možný placebo efekt a redukci stresu souvisejícího s onemocněním, což může přinášet úlevu od symptomů RS. I přesto pacienti s RS vyjádřili větší spokojenost s konvenční léčbou a podporou, které se jim při zavedených léčebných postupech dostává. Dnes jsou možnosti léčby RS oproti době, kdy byl průzkum proveden, značně rozšířené. Přesto stále může platit, že pacienti s RS potřebují větší profesionální podporu i radu ohledně alternativních způsobů léčby.
(pak)
Zdroj: Huybregts E., Betz W., Devroey D. The use of traditional and complementary medicine among patients with multiple sclerosis in Belgium. J Med Life 2018 Apr–Jun; 11 (2): 128–136.
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
