Natalizumab (NA) je reverzibilní antagonista α4-integrinu, který redukuje počet relapsů a zpomaluje invalidizaci u pacientů s relabující formou roztroušené sklerózy (RS). V základní fázi 3 studie AFFIRM bylo prokázáno, že natalizumab v porovnání s placebem signifikantně snížil riziko progrese trvalého poškození o 42–54 % a snížil roční výskyt relapsů o 68 % v průběhu 2 let
Natalizumab (NA) je reverzibilní antagonista α4-integrinu, který redukuje počet relapsů a zpomaluje invalidizaci u pacientů s relabující formou roztroušené sklerózy (RS). V základní fázi 3 studie AFFIRM bylo prokázáno, že natalizumab v porovnání s placebem signifikantně snížil riziko progrese trvalého poškození o 42–54 % a snížil roční výskyt relapsů o 68 % v průběhu 2 let. Další analýzy ukázaly, že NA signifikantně snížil invalidizaci pacientů měřenou pomocí Multiple Sclerosis Functional Composite2 a podstatně zlepšil kvalitu života pacientů vyjádřenou pomocí Medical Outcomes Study Short Form-36 (SF-36).
V podskupině AFFIRM pacientů s vysoce aktivní formou nemoci (více než 2 relapsy ročně před vstupem do studie či 1 a více lézí CNS prokázané gadoliniem – GD+) NA signifikantně redukoval riziko progrese trvalého poškození o 53–64 % a četnost relapsů za rok o 81 %.
Na základě těchto faktů se autoři mezinárodní studie (Buffalo, Londýn, Amsterodam) snažili prokázat, zda léčba NA byla spojena s trvalým zlepšením fyzických schopností pacientů měřených pomocí škály Expanded Disability Status Scale (EDSS) ve studii AFFIRM. Do studie bylo zařazeno 417 pacientů se základním EDSS skóre ≥ 2,0, kteří byli srovnáni s kontrolní skupinou s placebem (n = 203). Obě skupiny měly podobné základní demografické charakteristiky (délka nemoci, počet relapsů za rok, bazální EDSS skóre, GD+ léze). Podskupinu pacientů s vysokou aktivitou nemoci tvořili 103 pacienti s NA, srovnáváni byli s kontrolní skupinou 40 subjektů. Zlepšení postižení bylo definováno jako pokles EDSS skóre o 1 bod po dobu 12 týdnů.
Kumulovaná pravděpodobnost dlouhodobého zlepšení za 2 roky byla srovnávána Kaplan-Meierovou metodou. Další základní proměnné spojené s 1bodovým zlepšením v EDSS skóre byly hodnoceny pomocí Coxovy multivariantní analýzy (věk, pohlaví, délka nemoci, počet relapsů, objem T2 lézí, počet GD+ lézí, objem T1 lézí a frakce mozkového parenchymu – BPF).
Z výsledků studie vyplynulo, že natalizumab signifikantně zvyšuje kumulovanou pravděpodobnost 1–1,5–2bodové redukce ve skóre EDSS u pacientů s RS, která přetrvávala déle než 12 týdnů.
Z pozitivního efektu léčby NA na dlouhodobé zlepšení invalidizace pacientů s vysokou aktivitou nemoci vyplývá, že natalizumab účinně ovlivňuje zánětlivé procesy CNS a současně zvyšuje kapacitu pro reparační změny v centrální nervové soustavě.
Trvalé zlepšení ve fyzické výkonnosti pacientů, vyjádřené pomocí škály EDSS, reprezentuje nové paradigma pro hodnocení úspěšné terapie roztroušené sklerózy a může být novým užitečným parametrem pro budoucí prospektivní klinické studie léčby RS.
(moa)
Zdroj: Munschauer F. et al. Sustained Improvement in Physical Disability With Natalizumab in Patients With Relapsing Multiple Sclerosis. 61st Annual Meeting of the American Academy of Neurology, April 25–May 2, 2009. Seattle
