Radiologicky izolovaný syndrom (RIS) je definován jako náhodný nález mozkových lézí na MRI CNS, které připomínají projevy roztroušené sklerózy (RS). Tyto léze mají tendenci k prostorové diseminaci, zpočátku nejsou provázeny klinickou symptomatologií a u pacientů bývá popisován normální neurologický nález. Pro zmíněné léze neexistuje jiné lékařské vysvětlení. Ukazuje se, že po určité době a po klinické konverzi se u pacientů s RIS objevují stejné klinické příznaky jako u klasické formy RS. Těhotenství u pacientek s RS představuje s ohledem na management, léčbu a dlouhodobé monitorování průběhu nemoci pro ošetřující lékaře značnou výzvu.
Velká prospektivní evropská a kanadská studie jednoznačně ukázala snížení počtu relapsů u pacientek s RS, zejména v 3. trimestru, následované signifikantním zvýšením relapsů po porodu dítěte. V průběhu následujících dvou let nebyla však u pacientek s RS zaznamenána progrese invalidizace. Zdá se, že ženy s RS, které kojily své děti, měly nižší počet relapsů než ty, které nekojily. Toto tvrzení však musí být potvrzeno dalšími studiemi, neboť postpartální frekvence relapsů může být ovlivněna i průběhem choroby prepartálně.
Cílem autorů multicentrické observační prospektivní studie bylo zjistit vliv gravidity na rozvoj prvních neurologických a klinických příznaků u celkem 60 žen s radiologicky diagnostikovaným syndromem. Studie probíhala v řadě zemí (Francie, USA, Turecko) po dobu 7 let. Pacientky byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina zahrnovala 7 žen s RIS , které porodily dítě, a druhá, kontrolní skupina (53 žen) byla tvořena ženami, které po stanovení diagnózy RIS zůstaly během doby studie bezdětné. U všech subjektů studie byly analyzovány klinické a MRI nálezy.
U skupiny těhotných žen byl pozorován podstatně kratší čas konverze k prvním neurologickým příznakům [15,3 měsíců (10–18)] ve srovnání s bezdětnou skupinou žen [35,7 měsíců (8–76)]. Rozdíl v dané době činil 20,4 měsíce (p < 0,05). Průměrný počet aktivních lézí (SD) na následných provedených MRI mozku byl signifikantně vyšší u skupiny těhotných žen [3,2 (± 1,7)] ve srovnání s kontrolní skupinou [1,8 (± 0,6)].
Závěrem autoři konstatovali, že riziko konverze od RIS ke klinickým příznakům a nové aktivitě nemoci, zdokumentované pomocí MR CNS, může být ovlivněno těhotenstvím. Z prezentovaných výsledků však nelze označit graviditu jako nezávislý rizikový faktor, v úvahu je nutno zavzít i ostatní aspekty (přítomnost míšních lézí, pozitivní nálezy v likvoru aj.). Zmíněná studie však přispěla ke stratifikaci rizikových skupin pacientů s roztroušenou sklerózou.
(moa)
Zdroj: Lebrun C. et al. Impact of pregnancy on conversion to clinically isolated syndrome in a radiologically isolated syndrome kohort. Multiple Sclerosis Journal 2012 Sep; 18 (9): 1297–1302; DOI: 10.1177/1352458511435931
