Virus Epsteina a Barrové – byl odhalen viník RS?

EBV jako hlavní podezřelý

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož etiologie je patrně multifaktoriální. Pravděpodobným dominantním vyvolavatelem je však nejspíš virus − a konkrétně virus Epsteina a Barrové (EBV) byl v této souvislosti podezříván již dlouho. Všudypřítomnost EBV, kterým je infikováno 95 % dospělých, a skutečnost, že RS je relativně vzácné onemocnění, nicméně dosud bránily validnímu potvrzení této teorie. Bjornevik et al. ovšem získali přístup ke krevním vzorkům 10 milionů příslušníků americké armády, jež jsou odebírány v pravidelných dvouletých intervalech a následně archivovány.

Metodika a výsledky

Autoři studie analyzovali vzorky z let 1993−2013. V době odběru prvního vzorku (před nástupem služby) byla většina osob mladších 20 let a dle předpokladů z nich bylo EBV-negativních přibližně 5,3 %. RS se během sledovaného období vyskytla celkem u 955 příslušníků armády, a to v průměru za 10 let od nástupu do služby. Jejich vzorky byl porovnávány vždy se dvěma náhodně vybranými jedinci bez RS se shodným věkem, etnickým původem, vojenskou specializací a časem odběrů.

Ze skupiny osob, u kterých došlo k rozvoji RS, bylo EBV-negativních vstupních vzorků 35, u zdravých kontrol 107. Rok před objevením RS byl již EBV-negativní pouze jeden voják, u kterého se RS následně objevila. Medián doby od prvního EBV-pozitivního vzorku do nástupu RS činil 5 let. Vysoká míra sérokonverze u jedinců, u nichž se během sledování vyvinula RS (97 %), tak kontrastuje s 57% mírou sérokonverze pozorovanou u jedinců, u nichž se RS nevyvinula.

Klinické projevy jako špička ledovce

Dalším cílem, který si autoři vytyčili, bylo objasnění dějů před klinickým rozvojem RS. Aby rozklíčovali časový vztah mezi infekcí EBV a RS, měřili z odebraných vzorků sérové koncentrace lehkých řetězců neurofilament (sNfL), což je marker neuroaxonální degenerace. Už dříve totiž bylo prokázáno, že k vzestupu sNfL dochází v průměru již 6 let před klinickou manifestací RS. V této studii pak u jedinců, u nichž se později vyvinula RS, nebyly před sérokonverzí EBV žádné známky neuroaxonální degenerace – hodnoty sNfL byly obdobné jako u zdravých kontrol. Po sérokonverzi však došlo k jejich zvýšení. To naznačuje, že infekce EBV předcházela nejen nástupu příznaků, ale také době prvních detekovatelných patologických mechanismů, které jsou základem RS.

Závěr

Tato studie je dosud jasně nejpřesvědčivějším důkazem, že EBV přispívá ke vzniku roztroušené sklerózy. Konkrétně z výše uvedených dat vyplývá 32× vyšší riziko rozvoje RS u EBV-pozitivních osob. Nelze však říci, že by EBV byl jediným faktorem způsobujícím rozvoj RS. Virus je nicméně prokazatelně jedním z možných prvotních spouštěčů patologických mechanismů. Možná se tak otevírají dveře k prevenci RS prostřednictvím zabránění rozvoji této infekce.

(dos)

Zdroj: Bjornevik K., Cortese M., Healy B. C. et al. Longitudinal analysis reveals high prevalence of Epstein-Barr virus associated with multiple sclerosis. Science 2022; 375 (6578): 296−301, doi: 10.1126/science.abj8222.