Teriflunomid zpomaluje progresi mozkové atrofie účinněji než dimethylfumarát

Roztroušená skleróza a šedá hmota mozková

Postižení šedé hmoty je u roztroušené sklerózy charakterizováno přítomností subpiálních lézí, jež jsou hodnotitelné pouze při histopatologickém vyšetření post mortem, a zánětu leptomening, který lze vizualizovat pomocí magnetické rezonance (MRI). Dle výzkumů může zánětlivá leptomeningeální infiltrace podporovat vznik subpiálních lézí a tyto léze jsou spojeny s rozvojem atrofie šedé hmoty mozkové.

Spojitost mezi klinickým obrazem a nálezem korové atrofie a zánětu leptomening na MRI byla v poslední době prokázána v několika studiích. Tyto nové poznatky se nyní začínají uplatňovat i v hodnocení účinnosti léčiv používaných v terapii roztroušené sklerózy. Zatímco v minulosti byla jejich efektivita hodnocena podle vlivu na počet atak onemocnění, progresi EDSS (Expanded Disability Status Scale) a počet nových lézí v bílé hmotě na MRI, nyní se pozornost zaměřuje také na ovlivnění progrese celkové mozkové atrofie a změn v šedé hmotě.

Teriflunomid, dimetylfumarát a jejich vliv na šedou hmotu

Teriflunomid (TFM) a dimethylfumarát (DMF) byly porovnávány již ve studii Teri-RADAR, která prokázala, že TFM zpomaluje roční úbytek celkového objemu mozku signifikantně více než DMF. Na základě těchto výsledků proběhla další studie zkoumající efekt TFM a DMF na progresi atrofie šedé hmoty a leptomeningeální zánět.

Tato retrospektivní observační studie případů a kontrol sledovala vývoj MRI u 120 pacientů, u kterých byla zahájena léčba TFM nebo DMF (60 účastníků v každé skupině). Účastníci byli párováni podle věku, délky trvání diagnózy a EDSS. MRI vyšetření bylo provedeno při zahájení terapie, za 12 a 24 měsíců poté.

U pacientů léčených TFM byl prokázán menší procentuální úbytek objemu mozkové kůry po 24 měsících v porovnání s léčenými DMF (−0,2 vs. −2,94 %; p = 0,004). Obdobné výsledky byly získány při porovnání procentuálního úbytku objemu šedé hmoty (−0,44 vs. −3,12 %; p = 0,015). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v počtu ložisek leptomeningeálního postkontrastního sycení ani v počtu nebo objemu nových či zvětšujících se lézí. Klinické výsledky (roční míra relapsů a změna EDSS) byly u obou skupin rovněž srovnatelné.

Závěr

Výsledky této studie naznačují, že teriflunomid vykazuje lepší efekt z hlediska zachování objemu šedé hmoty. Předmětem dalších studií bude zkoumání, jaký je vztah tohoto nálezu k výkonům v testech kognitivních funkcí. 

(pab)

Zdroj: Zivadinov R., Bergsland N., Carl E. et al. Effect of teriflunomide and fimethyl fumarate on cortical atrophy and leptomeningeal inflammation in multiple sclerosis: a retrospective, observational, case-control pilot Study. J Clin Med 2019 Mar 12; 8 (3), pii: E344, doi: 10.3390/jcm8030344.