Roztroušená skleróza (RS) jako progresivní autoimunitní neurologické onemocnění má za následek poškození centrálního nervového systému procesem demyelinizace a atrofizace. Mezi mnohočetné klinické obtíže komplikující život pacientů s RS patří dysfunkce pánevního dna, zahrnující poruchy močového měchýře, střev a sexuální funkce. Udává se, že 33 % pacientů má absenci orgasmu, 27 % ztrátu libida a 12 % pozoruje narůstající spasticitu během sexuálních aktivit. Sexuální poruchy se u pacientů s RS mohou objevit kdykoliv v průběhu choroby a mohou postihnout i jedince s iniciálně mírným postižením. Pacienti se sexuální dysfunkcí (SD) mají problémy s nalezením partnera a jejich obtíže jsou spojeny s problémy se zakládáním rodiny a infertilitou. Na SD mají mimo zhoršujícího se neurologického a fyzického stavu vliv i psychické faktory a vedlejší účinek medikace užívané při RS.
Cílem americké studie bylo zjistit prevalenci určitých SD symptomů u pacientů s RS, jejich vliv na sexuální aktivitu a uspokojení pacientů (SAS) a určit stupeň, při kterém symptomatičtí pacienti užívají léčbu.
Ke zjištění charakteru sexuálních dysfunkcí a zvolené symptomatické léčby u pacientů s RS byla zvolena dotazníková metoda za použití Multiple Sclerosis Intimacy and Sexuality Questionaire-19. Symptomy byly hodnoceny jako závažné (spojené vždy s poruchou SAS), střední (příležitostně ovlivňující SAS) a mírné (minimálně ovlivňující SAS).
Celkem bylo hodnoceno 9 861 odpovědí respondentů, návratnost dotazníků činila 55,1 % a z nich 68 % obsahovalo odpovědi na otázky týkající se sexuality. Většina respondentů byla tvořena ženami (77 %) kavkazské rasy s průměrným věkem 38,4 roku. Průměrná délka trvání RS byla 14 let. 38,6 % mužů a 34,8 % žen vyjádřilo nejméně 5 různých typů závažných symptomů, více než 10 různých SD symptomů referovalo 14,3 % mužů a 12,9 % žen. Nejčastější SD symptomy byly společné pro obě pohlaví: dlouhá doba k dosažení a snížení intenzity orgasmu, nedostatečná lubrikace, problémy s erekcí, snížený zájem o sex, problémy s hybností, pocity snížené atraktivity a nižší spokojenosti. Část pacientů, kteří měli nejméně jeden závažný symptom, užívala léčbu na poruchy SD: vibrátory v 19,1 %, inhibitory fosfodiesterázy v 14,2 % a v 7,5 % odlišnou strategii (medikaci, psychologické poradenství, penilní protézy aj.).
Závěrem bylo konstatováno, že sexuální dysfunkce u pacientů s RS jsou multifaktoriální. Součástí komplexní péče o pacienty s RS by měla být iniciace diskuze o SD problémech s cílem provedení správné diagnostiky a zahájení časné adekvátní léčby.
(moa)
Zdroj: Orasanu B. et al. Sexual dysfunction in patients with multiple sclerosis. Multiple sclerosis and Related Disorders (2013) 2, 117–123; doi: 10.1016/j.msard.2012.10.005.
