Prospektivní kohortová studie publikovaná v lednu 2019 v prestižním časopisu JAMA Neurology sledovala pacienty s relabující-remitující roztroušenou sklerózou (RRRS) ve 21 zemích včetně České republiky. Hodnotila efekt časně zahájené léčby nemoc modifikujícími léčivy (DMT – disease-modifying therapy) na přechod do sekundárně progresivní formy RS (SPRS).
80 % neléčených pacientů s RRRS dosáhne do 20 let SPRS. Prací zabývajících se asociací mezi léčbou DMT a progresí do SPRS je poskrovnu a žádná z nich nevyužívá novou validovanou definici SPRS. Tato studie je výjimečná i pečlivým sběrem dat z reálné klinické praxe napříč řadou zemí a neurologických center.
Cílem studie bylo zjištění souvislosti mezi používáním, typem a načasováním podávání DMT (konkrétně fingolimodu, alemtuzumabu, natalizumabu, glatiramer-acetátu a interferonu beta) při léčbě RRRS a progresí do SPRS. Pro možnou účast ve studii byla vyhodnocena data celkem 44 217 pacientů s roztroušenou sklerózou. Začleněno bylo 1555 pacientů (1123 žen, 432 mužů) léčených v 68 neurologických centrech ve 21 zemích v letech 1988–2017 po dobu alespoň 4 let.
Ve srovnání s neléčenými pacienty mají pacienti iniciálně léčení glatiramer-acetátem, interferonem beta, fingolimodem, alemtuzumabem i natalizumabem nižší riziko přechodu do SPRS. Ze vzájemného srovnání DMT vychází lépe fingolimod, alemtuzumab a natalizumab. Časně zahájená léčba těmito třemi přípravky byla spojena s nižším rizikem přechodu do SPRS oproti léčbě glatiramer-acetátem nebo interferonem beta.
Pravděpodobnost progrese do SPRS byla nižší rovněž u pacientů, u kterých byla léčba glatiramer-acetátem nebo interferonem beta zahájena do 5 let od propuknutí onemocnění oproti pozdějšímu zahájení léčby. Tuto pravděpodobnost dále snížila časná (do 5 let od propuknutí) eskalace léčby z glatiramer-acetátu nebo interferonu beta na léčbu fingolimodem, natalizumabem nebo alemtuzumabem oproti eskalaci pozdější.
U pacientů s RRRS byla časně zahájená léčba fingolimodem, alemtuzumabem a natalizumabem oproti léčbě glatiramer-acetátem nebo interferonem beta spojena s nižším rizikem přechodu do SPRS. Toto zjištění může spolu s pečlivým zvažováním možných nežádoucích účinků přispět k rozhodování o volbě vhodné modality DMT.
(dos)
Zdroj: Brown J. W. L., Coles A., Horáková D. et al.; MSBase Study Group. Association of initial disease-modifying therapy with later conversion to secondary progressive multiple sclerosis. JAMA 2019 Jan 15; 321 (2): 175–187, doi: 10.1001/jama.2018.20588.
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
