Prediktivní význam korových lézí a intrathekální syntézy protilátek u pacientů s klinicky izolovaným syndromem

Časná identifikace pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS) a s vysokým rizikem konverze do obrazu roztroušené sklerózy (RS) je důležitá pro  zahájení vhodné imunomodulační terapie, která tuto konverzi dokáže  zpomalit a ovlivnit tak progresi onemocnění. Ačkoliv různé nálezy při  vyšetření magnetickou rezonanci (MR) jsou považovány za diagnostické a prognostické markery u CIS a relaps-remitující formy RS (RRMS), pozornost řady studií je současně zaměřena na přítomnost intrathekálně  syntetizovaného IgG a na průkaz antimyelinových lipidových IgM  protilátek, které se společně s elevací B1 buněk v mozkomíšním moku řadí k novějším prognostickým faktorům, spojeným s agresivnějším průběhem  RS. Intrathekální produkce protilátek je v současné době považována za  hlavní příčinu ireverzibilního poškození mozkové tkáně u RS.

Jedním z MR nálezů, které jsou často prokazovány v mozku pacientů se  sekundárně progresivní formou RS, jsou korové léze. Tyto léze mohou být  nalezeny i u pacientů v časných stadiích RS a jejich přítomnost ve  spojitosti s fyzikálním a kognitivním poškozením upřesňuje diagnostická a prognostická kritéria pro RS. Přítomnost korových lézí bývá spojována i s průkazem oligoklonálních IgG pruhů v likvoru.

Autoři  z Univerzitní nemocnice v Padově, Itálie, zkoumali vztah mezi celkovou  intrathekální protilátkovou imunitní odpovědí a přítomností korových  lézí u pacientů s CIS a u neléčených pacientů s relaps-remitující formou RS. Dalším cílem studie bylo zjistit, zda tyto nálezy mohou být použity jako validní diagnostické a prognostické kritérium.

Studie se  zúčastnilo 86 pacientů s příznaky suspektními pro RS. U všech pacientů  byla provedena MR CNS a vyšetření séra a mozkomíšního moku. Statisticky  byla vyjádřena pravděpodobnost konverze k RS a vzniku nové aktivity  nemoci (risk ratio –⁠ RR).

Výsledky studie prokázaly, že u pacientů s klinicky izolovaným syndromem a s prokázanými korovými lézemi na MR a současnou přítomností intrathekální syntézy IgG bylo nejvyšší riziko  konverze k RS (RR = 3,4; p < 0,001). Pacienti s CIS bez korových lézí a s absencí intrathekálních IgG měli riziko konverze k RS nejmenší (RR = 0,1, p < 0,001). Průkaz korových lézí a intrathekálních IgG byl také prognosticky relevantní pro predikci aktivity nemoci u pacientů s CIS a RRMS formou nemoci (RR = 2,1; p < 0,001).

Autoři závěrem  konstatují, že společný výskyt korových lézí na MR a syntézy  intrathekálních IgG je vysoce prediktivní faktor časné konverze u pacientů s CIS k formě RS a současně předpovídá vyšší aktivitu nemoci  v dalším průběhu.

(moa)

Zdroj: Calabrese M. et al. The  association of intrathecal immunoglobulin synthesis and cortical lesions predicts disease activity in clinically isolated syndrome and early  relapsing–remitting multiple sclerosis. Multiple Sclerosis Journal 2012, 18 (2): 174–180; doi: 10.1177/1352458511418550