Roztroušená skleróza je progresivní onemocnění způsobené demyelinizací a ztrátou axonů v centrálním nervovém systému, které často ústí v invaliditu různého stupně. Mezi novější léčiva modifikující průběh roztroušené sklerózy patří teriflunomid, perorální imunomodulační terapie, která se užívá v jedné denní dávce.
Mezi hlavní cíle léčby roztroušené sklerózy (RS) patří prevence relapsů, mírnění nástupu potíží s hybností a zpomalení ztráty objemu mozkové tkáně (BVL – brain volume loss), které se objevují od nejranějších stadií nemoci. Teriflunomid ukázal účinnost proti různým projevům aktivity a zhoršení RS u pacientů s relabující formou nebo první klinickou epizodou RS. Následující přehled přináší data z publikovaných studií a kongresových prezentací.
Léčivo inhibuje dihydroorotát-dehydrogenázu, enzym zvýšeně exprimovaný v proliferujících lymfocytech, což ve výsledku snižuje dostupnost B i T lymfocytů v centrální nervové soustavě. Nedávno ukončená studie Teri-DYNAMIC navíc ukázala, že teriflunomid vyvolává posun v subpopulacích T lymfocytů od prozánětlivých k regulačním, a navíc snižuje hladiny T-lymfocytových receptorů CD4+, jež jsou znakem imunitní dysregulace u RS. Tento efekt nebyl pozorován u jiných léčiv modifikujících RS (dimethylfumarát, interferon beta, mitoxantron).
Data z dlouhodobých rozšíření klinických studií TEMSO, TOWER a TOPIC ukázala, že teriflunomid u velké většiny pacientů výrazně zpomaluje nástup zhoršování pohyblivosti (hodnoceno pomocí Expanded Disability Status Scale [EDSS]), což pozitivně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Počet relapsů za rok (ARR − annualized relapse rate) byl u pacientů léčených teriflunomidem vesměs velmi nízký (typicky < 0,3) a lepších výsledků dosáhla skupina s dávkou 14 mg denně oproti 7 mg denně. Stejně tak bylo užívání 14 mg teriflunomidu spojeno s redukcí v počtu aktivních T2 a gadoliniem zesílených T1 lézí a menší změnou v objemu T2 lézí oproti dávce 7 mg denně. MRI skeny také ukázaly, že teriflunomid ve srovnání s placebem signifikantně zpomalil BVL.
Mezi nežádoucí příhody hlášené pacienty užívajícími teriflunomid častěji oproti placebové skupině patří vypadávání vlasů, nevolnost a zvýšení hladin alaninaminotransferázy (ALT). Dále se objevovaly nazofaryngitida, parestezie, bolesti zad a končetin, průjem, bolesti hlavy, infekce horních dýchacích cest a bolesti kloubů, vše v mírné až střední intenzitě.
Data shrnutá v této práci ukazují výhodný poměr rizik a přínosů terapie teriflunomidem. Teriflunomid se tedy jeví jako výhodný pro dlouhodobou léčbu pacientů s relabující RS.
(mir)
Zdroj: Miller A. E. Oral teriflunomide in the treatment of relapsing forms of multiple sclerosis: clinical evidence and long-term experience. Ther Adv Neurol Disord 2017; 10 (12): 381−396, doi: 10.1177/1756285617722500.
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
