Jak již bylo prokázáno, střevní mikrobiom má potenciál výrazně ovlivňovat zdravotní stav svého hostitele a rozvoj laboratorních metod umožnil prozkoumat asociace některých typů bakterií s konkrétními chorobami, například Alzheimerovou chorobou, amyotrofickou laterální sklerózou či Parkinsonovou nemocí.
První zásadní práce potvrzující souvislost střevního mikrobiomu s autoimunitním onemocněním CNS na myším modelu byla publikována v roce 2008. Zlomovou publikací zkoumající střevní mikrobiom lidských pacientů byla v roce 2015 studie porovnávající zdravé kontroly a pacienty s relabující-remitující RS (RRRS). U pacientů s RRRS bylo ve střevním mikrobiomu sníženo zastoupení 19 bakteriálních druhů a zvýšení jiných dvou. Celkem 14 z 19 méně zastoupených druhů patřilo mezi klostridia produkující butyrát či propionát.
Výrazné snížení poštu těchto druhů bakterií naznačuje ve střevech pacientů s RS vyčerpání mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA). Butyrát nejen že indukuje regulační T buňky tlustého střeva, ale také zvyšuje remyelinizaci v CNS. Několik prací prokázalo po perorální suplementaci butyrátu či propionátu zlepšení klinického průběhu jak u zvířecího modelu, tak u lidských pacientů. Změněný mikrobiom a následná deplece produkce SCFA ve střevě jsou proto pravděpodobně přinejmenším částečně spojeny se snížením prahu pro rozvoj a exacerbaci RRRS.
V roce 2020 byla publikována práce analyzující střevní mikrobiom pacientů s RS pomocí metagenomického sekvenování. Byly při ní pozorovány zajímavé rozdíly mezi RRRS a sekundárně progresivní RS (SPRS), což je v souladu s hypotézou, že přechod do SPRS může být způsoben změnami střevního mikrobiomu. Výzkum střevního mikrobiomu u pacientů se SPRS je však teprve na začátku.
Teorie vysvětlující vliv střevního mikrobiomu na autoimunitní onemocnění CNS jsou četné. Podíl na této asociaci mohou mít kromě výše uvedeného i molekulární mimikry (prokázané zatím na myším modelu), větší vazba střevního IgA na některé typy bakterií či vliv oxidativního stresu.
Cesta k objasnění vztahu osy střevo-mozek je stále z velké části před námi. Její probádání by však mohlo vést k lepšímu pochopení příčin a zlepšení možností prevence RS a přivést nás ke zcela inovativním a přelomovým terapeutickým přístupům.
(dos)
Zdroj: Takewaki D., Yamamura T. Gut microbiome research in multiple sclerosis. Neurosci Res 2021; 168: 28−31, doi: 10.1016/j.neures.2021.05.001.
