Analýza dosavadních důkazů z července 2018 ukázala největší snížení ročního výskytu relapsů (ARR) u relabující-remitující roztroušené sklerózy (RRRS) při léčbě alemtuzumabem, natalizumabem a okrelizumabem v porovnání se všemi ostatními chorobu modifikujícími léky (DMD). Podíl pacientů s vysazením léčby byl přitom nejnižší u alemtuzumabu.
Cílem autorů této práce bylo porovnat účinnost a bezpečnost tradičních DMD s novějšími přípravky v indikaci RRRS. Při průzkumu databází PubMed a Scopus vyhledali 33 randomizovaných klinických studií, které hodnotily DMD v monoterapii. K porovnání výsledků v metaanalýze použili pravděpodobnostní model (bayesovskou síť) a posoudili kvalitu důkazů.
Z hlediska snížení ARR se jako nejúčinnější ukázaly alemtuzumab (s pravděpodobností 96 %; poměr rizik [HR] 0,31 vs. placebo; p < 0,05), natalizumab (s pravděpodobností 96 %; HR 0,31 vs. placebo; p < 0,05) a okrelizumab (s pravděpodobností 85 %; HR 0,37 vs. placebo; p < 0,05). Mezi těmito třemi léky nebyly v uvedeném parametru zjištěny statisticky významné rozdíly. Výsledky vycházejí z vysoce kvalitních důkazů.
Porovnání podílu pacientů s vysazením léčby z důvodu nežádoucích příhod bylo u všech přípravků podobné s výjimkou alemtuzumabu, u něhož byla tato hodnota významně nižší v porovnání s interferonem ß-1a i. m. (relativní riziko [RR] 0,37; p < 0,05).
Autoři uzavírají, že mezi DMD prokázaly největší účinnost alemtuzumab, natalizumab a okrelizumab. Navrhují rozdělit DMD v oficiálních doporučeních pro léčbu RRRS do 3 kategorií – s vysokou, střední a nízkou účinností. Uvádějí ovšem také potřebu dalších porovnání výskytu nežádoucích příhod prostřednictvím metaanalýz.
(zza)
Zdroj: Lucchetta R. C., Tonin F. S., Borba H. H. L. et al. Disease-modifying therapies for relapsing-remitting multiple sclerosis: a network meta-analysis. CNS Drugs 2018 Jul 16, doi: 10.1007/s40263-018-0541-5 [Epub ahead of print].
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
