Možnosti léčby RS po ukončení aplikace natalizumabu
Navzdory prokázané a udržitelné účinnosti natalizumabu někteří pacienti s relabující-remitující roztroušenou sklerózou (RRRS) potřebují přejít na jinou léčbu, ať už kvůli setrvalé aktivitě onemocnění, nebo z důvodu nežádoucích účinků terapie. Dosud je k dispozici jen málo dat o vhodné chorobu modifikující léčbě (DMT) aktivní RRRS po ukončení terapie natalizumabem. Kolektiv německých neurologů proto provedl (a aktuálně publikoval) retrospektivní analýzu, jež u této pacientské populace srovnávala bezpečnost a účinnost alemtuzumabu s fingolimodem.
Úskalí léčby natalizumabem
Léčba RRRS monoklonální protilátkou natalizumabem je velmi efektivní, snižuje počet relapsů a zpomaluje progresi onemocnění. Ne všichni pacienti však na terapii reagují. Léčba natalizumabem s sebou také přináší významné riziko progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), což je potenciálně smrtelná virová infekce mozku. U pacientů léčených déle než 2 roky, kteří mají pozitivní protilátky proti viru Johna Cunninghama (JCV) a prodělali předchozí imunosupresivní léčbu, dosahuje riziko PML až 1 : 31.
Další možnosti po ukončení této terapie
Ukončení léčby natalizumabem (pro neúčinnost nebo vysoké riziko PML) je však spojeno s novým vzplanutím choroby. Je proto nutné zahájit léčbu vhodným DMT. Pacientům se často nasazuje fingolimod, který u této populace vykázal lepší účinnost ve srovnání s interferonem β a glatirameracetátem. Okolo 20 % pacientů však během 1. roku po zahájení léčby prodělá relaps onemocnění.
Další účinnou možností je léčba alemtuzumabem, monoklonální protilátkou proti CD52, u níž dosud nebylo pozorováno riziko vzniku PML. Největším rizikem při léčbě je možnost vzniku sekundárních autoimunitních poruch.
Retrospektivní analýza
Pečlivé zvážení rizik a přínosů léčby u každého jednotlivého pacienta je tedy zásadní. V současné době není k dispozici mnoho důkazů, které by rozhodování lékařů podpořily. Proto byla v Německu provedena multicentrická retrospektivní analýza účinnosti a bezpečnosti alemtuzumabu ve srovnání s fingolimodem u pacientů, kteří ukončili léčbu natalizumabem.
Ve 12 neurologických centrech byli retrospektivně identifikováni pacienti, kteří byli léčeni natalizumabem nejméně 12 měsíců a léčbu ukončili v letech 2014–2016. Do 6 měsíců od ukončení léčby pak zahájili terapii alemtuzumabem nebo fingolimodem.
Výsledná zjištění
Do konečné analýzy byla zahrnuta data 144 pacientů, 101 z nich užívalo fingolimod, 42 alemtuzumab. Jednoletého přežití bez relapsu dosáhlo 55,4 % pacientů na fingolimodu a 76,7 % pacientů na alemtuzumabu. Vyšetření pomocí magnetické rezonance (MRI) odhalilo setrvalou aktivitu onemocnění u 50,5 % pacientů užívajících fingolimod a u 25,6 % pacientů léčených alemtuzumabem.
Bezpečnostní profil obou léčiv byl v souladu s dřívějšími pozorováními, nebyly zaznamenány žádné neočekávané závažné nežádoucí příhody. Jednoletého přežití bez nežádoucí příhody (s vyloučením nežádoucích příhod při prvním podání léčby) dosáhlo 77,3 % pacientů na fingolimodu a 90,7 % pacientů na alemtuzumabu.
Pozorované rozdíly v účinnosti a bezpečnosti zůstaly zachovány i po adjustaci na možné zkreslující faktory (věk, pohlaví, výchozí postižení, délka léčby natalizumabem, doba od ukončení léčby natalizumabem do zahájení terapie alemtuzumabem nebo fingolimodem).
Závěr
Alemtuzumab byl u pacientů, kteří ukončili léčbu natalizumabem, účinnější a bezpečnější alternativou než fingolimod.
(este)
Zdroj: Pfeuffer S., Schmidt R., Straeten F. A. et al. Efficacy and safety of alemtuzumab versus fingolimod in RRMS after natalizumab cessation. J Neurol 2018 Nov 16, doi: 10.1007/s00415-018-9117-z [Epub ahead of print].
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.