#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jak jsou na tom s protilátkami proti COVID-19 očkovaní pacienti s RS?

21. 12. 2021

Které chorobu modifikující léky pro léčbu roztroušené sklerózy (RS) snižují humorální odpověď na očkování proti COVID-19? A liší se množství postvakcinačních protilátek v závislosti na konkrétní očkovací látce?

DMDs a humorální odpověď

První práce zabývající se humorální odpovědí na vakcinaci proti onemocnění COVID-19 poukazují na sníženou tvorbu protilátek u pacientů s roztroušenou sklerózou léčených některými chorobu modifikujícími léky (DMDs). Jedná se zejména o DMDs cílící na molekulu CD20 (okrelizumab, rituximab) a fingolimod. Italští autoři studie publikované v říjnu letošního roku se však kromě vlivu DMDs zabývali i významem konkrétního typu mRNA vakcíny. Dokázala některá z očkovacích látek zvýšit množství protilátek výrazněji?

Metodika a průběh studie

Do této prospektivní multicentrické studie byli zařazeni pacienti s RS, u kterých byla plánována aplikace mRNA vakcíny proti COVID-19 (BNT162b2 /Comirnaty/ od společností Pfizer/BioNTech nebo mRNA-1273 /Spikevax/ od společnosti Moderna). Krevní odběr za účelem stanovení množství protilátek proti SARS-CoV-2 ve třídě IgG proběhl před první dávkou vakcíny a poté 4 týdny po dávce druhé.

Výsledky

Do studie bylo zařazeno celkem 780 pacientů, 11,2 % z nich bez terapie DMDs, 19,7 % na terapii okrelizumabem, 3,2 % léčených rituximabem, 10,9 % fingolimodem, 3,2 % kladribinem a 51,7 % jiným DMD. Celkem 76 % účastníkům byla aplikována mRNA vakcína BNT162b2, 24 % mRNA-1273. Detekovatelná postvakcinační hladina protilátek proti viru SARS-CoV-2 byla nalezena v krvi 86,8 % pacientů.

Metodou multivariační analýzy byly dle očekávání prokázány signifikantně nižší postvakcinační hladiny protilátek u pacientů na terapii okrelizumabem (201×), fingolimodem (26×) a rituximabem (20×) ve srovnání s pacienty neléčenými DMDs. Hladina protilátek proti SARS-CoV-2 v případě podávání DMDs cílících na molekulu CD20 (okrelizumab, rituximab) pozitivně korelovala s dobou od poslední infuze léku před vakcinací. Pacienti očkovaní vakcínou mRNA-1273 vyvinuli 3,25× vyšší množství protilátek (95% interval spolehlivosti [CI] 2,46–4,27) ve srovnání s účastníky očkovanými vakcínou BNT162b2 (p < 0,001).

Závěr

Terapie DMDs cílícími na molekulu CD20 a fingolimodem vedla dle předpokladů k nižší humorální odpovědi na vakcinaci proti SARS-CoV-2. Pacienti očkovaní vakcínou mRNA-1273 nicméně dokázali ve srovnání s těmi, kdo dostali BNT162b2, vyvinout 3,25× vyšší hladiny protilátek. Vakcína od společnosti Moderna by tak mohla být u pacientů s DMDs snižujícími humorální odpověď na očkovací látku preferována. Pro stanovení nejúčinnějšího postupu očkování v této pacientské populaci je třeba zkombinovat prezentovaná data s poznatky o postvakcinační buněčné imunitní odpovědi a s klinickým sledováním očkovaných.

(dos)

Zdroj: Sormani M. P., Inglese M., Schiavetti I. et al. Effect of SARS-CoV-2 mRNA vaccination in MS patients treated with disease modifying therapies. EBioMedicine 2021 Oct; 72: 103581, doi: 10.1016/j.ebiom.2021.103581.



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#