Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelné onemocnění, u něhož můžeme pomocí farmakologické intervence ovlivňovat jeho průběh a symptomatologii. Velká pozornost se soustředí i na význam fyzikální rehabilitace, která může hrát podpůrnou roli v úlevě od symptomů nemoci.
Lékaři shromáždili randomizované kontrolované klinické studie v období od února 2004 do června 2012. Intervenční skupina pacientů podstupovala fyzickou rehabilitaci, skupina placebo pacientů měla standardní péči bez fyzické rehabilitace. Výběr pacientů do studií nebyl limitován věkem ani pohlavím, pouze nepřítomností akutní exacerbace. Úspěšnost intervence byla hodnocena na základě míry únavy, tolerance zátěže, schopnosti chůze a udržování polohy těla. Kvalita a interní validita jednotlivých studií byla vyhodnocena pomocí PEDro scale. Výběrem nakonec prošlo 11 studií s celkovým počtem 591 účastníků, přičemž ve výběru převažovaly ženy (60,6 %) nad muži. Průměrný věk pacientů kolísal mezi 37,1 až 54,6 roku s průměrnou dobou diagnózy mezi 5,2 až 15,9 roku.
Cattaneo a jeho spolupracovníci provedli studii trvající 3 týdny se zaměřením na motorickou a senzorickou složku fyzické rehabilitace. Výsledkem bylo výrazné zlepšení v Bergově balanční škále i Gaitově funkčním testu oproti skupině bez intervence. Další skupina se zaměřila na progresivní odporový trénink dolních končetin v délce trvání 12 týdnů, v tomto případě se výsledky klasifikovaly na škálách k hodnocení únavy a opět z toho lépe vyšla intervenovaná skupina. McCullagh a jeho skupina vytvořila 12týdenní program v posilovně, zahrnující aktivity jako například chůzi a běh na běhacím pásu a jízdu na rotopedu, i venku (volejbal či venkovní procházky). Výsledky změřené po 3 a 6 měsících od počátku studie ukazovaly signifikantně lepší výsledky na škále únavy v intervenované skupině oproti skupině bez intervence. Zajímavý je i pokus s domácí fyzioterapií s terabandem, mobilními pedály a činkami, i v tomto případě došlo ke zlepšení funkce muskuloskeletálního systému u pacientů s roztroušenou sklerózou. K obdobným výsledkům došly i další studie zabývající se aerobním tréninkem. Zároveň však několik studií svědčilo o stejném překvapivém výsledku, a to že při cvičení nedochází ke zlepšení především extenze (někdy i flexe) levé dolní končetiny u intervenované oproti kontrolní skupině.
Několik validních randomizovaných kontrolovaných klinických studií ověřilo přínos fyzické rehabilitace na kvalitu života pacientů s roztroušenou sklerózou. Přičemž škála intervencí byla opravdu bohatá a zahrnovala aktivity jako aerobní trénink, jógu, posilování horních a dolních končetin a jiná fyzická cvičení. U drtivé většiny pacientů došlo ke zlepšení funkce muskuloskeletálního systému, a i když můžou být výsledky mírně zkresleny malým výběrem a selekčním bias, přesto poukazují na důležitost fyzické rehabilitace u pacientů s roztroušenou sklerózou.
(holi)
Zdroj: Maria José Sá. Exercise therapy and multiple sclerosis: a systematic review. J Neurol 22 November 2013; doi 10.1007/s00415-013-7183-9
