Elektrokonvulzivní terapie u pacientů s roztroušenou sklerózou

2. 12. 2015

Je známo, že 40–60 % pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) má kromě neurologického postižení i příznaky depresivní či úzkostné poruchy. Rovněž riziko rozvoje bipolární afektivní poruchy je u RS vyšší než ve zdravé populaci, stejně jako riziko suicidia. Následující článek si klade za cíl shrnout výsledky studií zabývajících se efektivitou a bezpečností elektrokonvulzivní terapie (ECT) v léčbě psychiatrických příznaků u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Inzerce

Je známo, že 40–60 % pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) má kromě neurologického postižení i příznaky depresivní či úzkostné poruchy. Rovněž riziko rozvoje bipolární afektivní poruchy je u RS vyšší než ve zdravé populaci, stejně jako riziko suicidia. Následující článek si klade za cíl shrnout výsledky studií zabývajících se efektivitou a bezpečností elektrokonvulzivní terapie (ECT) v léčbě psychiatrických příznaků u pacientů s roztroušenou sklerózou.  

Teoretická východiska

ECT je metoda efektivní v léčbě farmakorezistentní deprese, mánie, katatonních příznaků a schizofrenie. Může být indikována i u některých pacientů s diagnózou status epilepticus, u neuroleptického maligního syndromu, demence s výraznou agitovaností a Parkinsonovy nemoci. V celkové populaci pacientů jsou rizika spojená s ECT nízká, srovnatelná s riziky spojenými s celkovou anestezií.

Existuje však jen menší počet studií, které se zabývají riziky spojenými s ECT u pacientů s neurodegenerativními onemocněními, jakými jsou například RS či Huntingtonova choroba. Jelikož jsou tato onemocnění charakterizována určitou mírou neurologické deteriorace, je na místě ptát se, jestli záchvat vyvolaný ECT nemůže představovat další významnou zátěž pro již narušený nervový systém. Pacienti s kognitivními příznaky neurodegenerativních onemocnění mají po ECT také vyšší riziko dalšího zhoršení poznávacích funkcí.

Metodika

Autoři použili databázi PubMed a za pomoci klíčových slov „electroconvulsive therapy and multiple sclerosis nalezli celkem 19 publikací. Z těchto článků pouze dva představovaly originální kazuistická sdělení. Další souhrnná studie z roku 2007 vycházela ze 17 kazuistik, z nichž 3 byly plně vyhodnoceny i s diskusí a 14 pouze stručně shrnuto. Autoři tyto kazuistiky dohledali a znovu zhodnotili.

Výsledky

Hodnocené kazuistiky dokládají u pacientů s RS významné zlepšení psychiatrických symptomů po ECT. Data vztahující se k vlivu ECT na progresi neurologického deficitu jsou však nejednoznačná. Ze studie, již provedl Mattingly se svými spolupracovníky, vyplývá, že u pacientů s RS, kteří podstoupili terapii ECT, existuje korelace mezi přítomností gadolinium vychytávajících lézí na MRI a zvýšeným rizikem neurologické dysfunkce.

Přehledová studie z roku 2007 provedená Rasmussenem a jeho spolupracovníky předkládá tři detailně zpracované kazuistiky, ze kterých vyplývá, že po ECT nebylo shledáno zhoršení neurologického deficitu. Rasmussen dále popisuje 14 kazuistik, z nichž některé dokládají mírné zhoršení neurologického nálezu, chybějí však jednoznačné důkazy svědčící pro souvislost s ECT. Další hodnocené kazuistiky rovněž nepřinášejí jednoznačné závěry.

Závěr

Autoři konstatují, že je třeba provést další výzkumy, než bude možné dojít k jednoznačným výsledkům a doporučením. Oprávněnost indikace ECT u nemocného s RS by měla být vždy hodnocena individuálně a pacient by měl být seznámen s potenciálními benefity, stejně jako s riziky.

(zzka)

Zdroj: Steen K., Narang P., Lippmann S. Electroconvulsive therapy in multiple sclerosis. Innov Clin Neurosci 2015 Jul-Aug; 12 (7–8): 28–30.



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se