Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. Ve vztahu k imunitnímu systému i infekčním chorobám má tedy svá specifika. Ačkoliv byly již poměrně časně objasněny obecné rizikové faktory těžšího průběhu onemocnění COVID-19 (zejména vyšší věk, mužské pohlaví či některé komorbidity), nad jeho průběhem u pacientů s RS se vznášelo mnoho otazníků. Některé z nich se rozhodli rozklíčovat autoři této práce.
Do registru severoamerických pacientů s RS a COVID-19 (COViMS Registry) byli zařazeni nemocní s laboratorně potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 nebo ti, u kterých byla tato infekce vysoce suspektní. Sbíraná data zahrnovala demografické údaje (pohlaví, věk, rasa, etnikum, stát/země), informace o průběhu RS (doba trvání nemoci, míra disability), komorbidity (nádorové, kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby, chronická onemocnění ledvin, jater, plic, chronická neurologická/neuromuskulární onemocnění, diabetes, arteriální hypertenze, imunodeficity, morbidní obezita a jiné). Sbírány byly rovněž údaje o kuřáckém návyku, užití glukokortikoidů v době 2 měsíců před onemocněním COVID-19 a současné léčbě chorobu modifikujícími léky (DMDs).
Pokud jde o hodnocení závažnosti COVID-19, pacienti byli rozděleni do 4 skupin: nehospitalizovaní, hospitalizovaní, pacienti s nutností hospitalizace na jednotce intenzivní péče (JIP)/umělé plicní ventilace (UPV), zemřelí.
V období od 1. dubna do 12. prosince 2020 bylo do databáze zařazeno celkem 1626 pacientů (1245 laboratorně potvrzených případů COVID-19, ostatní vysoce suspektní). Většinu zařazených tvořily ženy (1202; 74,0 %) a většina trpěla relabující-remitující RS (RRRS; 1255; 80,4 %). Průměrný věk činil 47,7 roku (směrodatná odchylka [SD] 13,2), průměrná doba trvání RS odpovídala 13,1 roku (SD 9,9). Přibližně polovina referovaných pacientů měla 1 či více komorbidit, nejčastěji se jednalo o arteriální hypertenzi, morbidní obezitu a diabetes (358, resp. 179, resp. 148 pacientů). Nejčastějšími symptomy infekce COVID-19 byly horečka (55 %), suchý kašel a únava (40 %), dušnost (30,3 %), ztráta chuti/čichu a bolest (25 %). Neurologické symptomy byly nahlášeny u 8,9 % pacientů.
Celkem 425 (26,1 %) pacientů navštívilo pohotovost, 320 (19,7 %) bylo hospitalizováno, 112 (6,9 %) prodělalo pneumonii, 104 (6,4 %) bylo přijato na JIP a u 61 (3,8 %) byla nutná UPV. Mortalita ve sledované populaci činila 3,3 % (n = 54; 43 hospitalizovaných, z toho 29 přijatých na JIP, u 25 s UPV). Mortalita byla významnější ve vyšších věkových kategoriích.
Riziko úmrtí se s každými 10 lety věku zvýšilo o 76,5 %. Vyšší věk se ukázal být i významným rizikovým faktorem hospitalizace a příjmu na JIP/nutnosti UPV (30 % à 10 let). Muži měli o 41 % vyšší pravděpodobnost hospitalizace a 3× vyšší pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s ženami. S horším průběhem COVID-19 byla asociována i nutnost opory při chůzí či nemožnost chůze. Pacienti s kardiovaskulárním onemocněním měli o 91 % vyšší riziko hospitalizace a více než 3× vyšší riziko úmrtí. Diabetes zvyšoval riziko hospitalizace přibližně 2,5×, morbidní obezita o 68,5 %.
Ve srovnání s pacienty neužívajícími DMDs se prokázalo 4,5× vyšší riziko hospitalizace u pacientů léčených rituximabem. Vyšší bylo i riziko u pacientů dostávajících okrelizumab. Podávání glukokortikoidů v období 2 měsíců před infekcí SARS-CoV-2 zvyšovalo riziko hospitalizace přibližně 2× a riziko úmrtí 4×.
Ve vyšším riziku těžšího průběhu COVID-19 byli dle této studie pacienti starší, muži, osoby se sníženou schopností chůze, nemocní s kardiovaskulárními chorobami, diabetem a morbidně obézní. Většina rizikových faktorů se tedy shoduje s obecnou populací. Riziko hospitalizace zvyšovala i terapie anti-CD20 protilátkami (rituximab a okrelizumab).
(dos)
Zdroj: Salter A., Fox R. J., Newsome S. D. et al. Outcomes and risk factors associated with SARS-CoV-2 infection in a North American registry of patients with multiple sclerosis. JAMA Neurol 2021 Mar 19; e210688, doi: 10.1001/jamaneurol.2021.0688 [Epub ahead of print].
