Co přinese budoucnost v terapii roztroušené sklerózy?

18. 10. 2018

Přehledový článek ze září 2018 shrnuje současné možnosti léčby roztroušené sklerózy a nahlíží do budoucnosti terapie i výzkumu v této oblasti.

Inzerce

Pokroky v léčbě roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza (RS) je celosvětově nejčastějším neurologickým onemocněním mladých osob potenciálně vedoucím k invaliditě. Během posledních desetiletí došlo v terapii tohoto onemocnění k mnoha významným pokrokům. V roce 2010 bylo schváleno první perorální nemoc modifikující léčivo (DMT) fingolimod, následované řadou dalších. V současné době jsou schváleny i 3 monoklonální protilátky a několik dalších léčiv je ve finální fázi vývoje.

Parenterálně podávaná léčiva

Parenterálně (subkutánně či intramuskulárně) podávaná DMT 1. linie léčby relabující-remitující RS (RRRS) představují glatirameracetát a interferon beta (IFN-β). Mechanismus účinku těchto léčiv je odlišný, obě však snižují roční míru relapsů (relaps rate) cca o 30 %. Bezpečnostní profil je relativně příznivý a tolerance dobrá.

Velice slibné − a k léčbě RRRS již schválené − jsou humanizované monoklonální protilátky daklizumab, natalizumab, alemtuzumab a cytostatikum mitoxantron. Například alemtuzumab snižuje roční míru relapsů až na 49–55 %. Problémem je ovšem výskyt nežádoucích účinků (NÚ). Nejvýznamnějším nežádoucím účinkem alemtuzumabu se jeví rozvoj autoimunity po opětovném vzestupu počtu lymfocytů. Nežádoucím účinkem natalizumabu může být progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), mezi NÚ daklizumabu patří poškození jater, kožní reakce a kolitida. S mitoxantronem se pojí možná kardiotoxicita a akutní leukémie.

Perorální léčiva

Prvním perorálním DMT byl fingolimod, který v léčbě RS stále zaujímá významné místo. Jako výhodný se pro dlouhodobou léčbu pacientů s relabující RS jeví teriflunomid. Jeho účinnost je srovnatelná s INF-β1a. Vykazuje dobrý bezpečnostní profil, je však nutné sledovat jaterní testy. Pro léčbu RRRS byl nedávno schválen rovněž dimethylfumarát se zpožděným uvolňováním, který umožnil snížit roční míru relapsů až o 44–53 %. Hlavními nežádoucími účinky jsou nauzea, průjem, zčervenání kůže a bolesti břicha.

Budoucnost

Nadějnou novinkou je okrelizumab – monoklonální protilátka zacílená proti CD20 B lymfocytům. Podává se v nitrožilních infuzích. Indikací jsou vysoce aktivní RRRS a progresivní formy RS. Mechanismem účinku další novinky, perorálního kladribinu, je selektivní deplece B i T lymfocytů, po níž se obnoví rovnovážný stav imunitního systému.

V budoucnu mají největší šanci dominovat úspěšné léčbě RS nejspíš monoklonální protilátky. Tato terapie se zaměřuje přímo na patogenetické mechanismy imunitního systému: CD20 (rituximab), CD25 (daklizumab), CD52 (alemtuzumab) a VLA-4 (natalizumab). Pozornost si zasluhují i možnosti cílení na signální dráhu IL-17A a léčiva ze skupiny anti-LINGO-1. Z dalších možností je zajímavý například imunomodulátor lachinimod.

Závěr

Nemocní s roztroušenou sklerózou mají nyní výrazně lepší prognózu než v minulosti. I přes vývoj nových léčiv jsou ovšem klíčové včasná diagnostika a včasné zahájení léčby. Starší léky 1. linie mají dobrý bezpečnostní profil, u novějších léků je třeba důkladně zvažovat poměr přínosů k rizikům.

(dos)

Zdroj: Gholamzad M., Ebtekar M., Ardestani M. S. et al. A comprehensive review on the treatment approaches of multiple sclerosis: currently and in the future. Inflamm Res 2018 Sep 3, doi: 10.1007/s00011-018-1185-0 [Epub ahead of print].

Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Nové léky a cíle v léčbě roztroušené sklerózy
Autoři: MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se