Čerstvě publikované výsledky mezinárodních studií CARE-MS I a II s účastí České republiky ukázaly významně lepší kvalitu života (fyzické, duševní i emoční složky) pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou (RRRS) léčených alemtuzumabem v porovnání se subkutánním interferonem beta-1a (IFN-β1a).
Tato analýza navazuje na hlavní výsledky studií fáze III CARE-MS I (u dosud neléčených pacientů s RRRS) a CARE-MS II (u nemocných s nedostatečnou odpovědí na předchozí léčbu RSSS), které prokázaly superioritu alemtuzumabu oproti IFN-β1a z hlediska klinické účinnosti a nálezu na magnetické rezonanci.
Pacientům byl v těchto studiích podáván buď alemtuzumab v dávce 12 mg/den po dobu 5 dní a po 12 měsících ve stejné dávce po dobu 3 dní, nebo IFN-β1a v dávce 44 μg s. c. 3× týdně. Kvalita života (QoL) byla měřena každých 6 či 12 měsíců pomocí dotazníku specifického pro roztroušenou sklerózu – FAMS (Functional Assessment of Multiple Sclerosis) i dotazníků pro obecné hodnocení QoL – EQ-5D (European Quality of Life – 5 Dimensions) a jeho vizuální analogové škály EQ-VAS a krátkého dotazníku SF-36 (36-Item Short-Form Survey).
Výsledky ukázaly statisticky významné zlepšení QoL měřené pomocí všech 3 škál při léčbě alemtuzumabem oproti vstupní hodnotě hned při prvním hodnocení. Toto zlepšení přetrvávalo po celé 2 roky. V porovnání s IFN-β1a bylo s alemtuzumabem dosaženo významně většího zlepšení QoL na škále FAMS, EQ-VAS a souhrnu fyzické složky SF-36 ve studii CARE-MS II a na škále FAMS ve studii CARE-MS I.
Autoři v závěru této práce konstatují, že alemtuzumab vede k významnému zlepšení fyzické, duševní i emoční složky QoL pacientů s roztroušenou sklerózou, a to nezávisle na předchozím podávání léčby. Zlepšení QoL specifické pro RRRS i obecné QoL bylo při podávání tohoto léku větší než u IFN-β1a.
(zza)
Zdroj: Arroyo Gonzáles R., Kita M., Crayton H. et al.: Alemtuzumab improves quality-of-life outcomes compared with subcutaneous interferon beta-1a in patients with active relapsing-remitting multiple sclerosis. Mult Scler 2017; 23 (10): 1367–1376, doi: 10.1177/1352458516677589.
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
