Alemtuzumab – na věku záleží. Nebo ne?

Alemtuzumab v léčbě RS

Ačkoliv se bezesporu jedná o důležité téma, vlivu věku na efektivitu a bezpečnost chorobu modifikujících léků (DMDs) se věnuje jen minimum prací. I proto se autoři citované studie zaměřili na jeden z vysoce efektivních DMD – alemtuzumab – a jeho účinnost i bezpečnost v jednotlivých věkových kategoriích.

Alemtuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka využívaná v léčbě relabující-remitující RS. Indikovaný je u pacientů s vysoce aktivním onemocněním i přes léčbu alespoň jedním dalším DMD nebo v případě rychlého rozvoje RS.

Povrchový glykoprotein CD52, proti kterému je alemtuzumab zaměřen, je přítomný zejména na T (CD3⁺) a B (CD19⁺) lymfocytech. Alemtuzumab účinkuje prostřednictvím buněčné cytolýzy závislé na protilátkách a komplementem zprostředkované lýzy po navázání na buněčný povrch T a B lymfocytů. Prostřednictvím deplece a repopulace lymfocytů v konečném důsledků zpožďuje progresi onemocnění.

Výsledky post hoc analýzy

Práce se zabývala účinností a bezpečností alemtuzumabu v jednotlivých věkových kategoriích v průběhu 8letého sledování. Pacienti (n = 811) hodnocení v této post hoc analýze dat z klinických studií CARE-MS byli rozdělení do kategorií dle věku: 18−25 let (n = 137), 25−35 let (n = 350), 35−45 let (n = 238), 45−55 let (n = 86).

Ve srovnání se subkutánním interferonem beta 1a byla roční míra relapsů po 2 letech u pacientů na terapii alemtuzumabem signifikantně nižší (0,22–0,24 vs. 0,38–0,51). Stejně tak dosáhli lepších výsledků pacienti na terapii alemtuzumabem i stran vývoje disability, nových ložisek na magnetické rezonanci (MRI) mozku a mozkové atrofie. Během 2letého období nebyly pozorovány významné rozdíly v účinnosti terapie alemtuzumabem napříč jednotlivými věkovými kategoriemi.

Alemtuzumab byl spojen s příznivými výsledky i po 8letém sledování, opět bez vlivu věku. S rostoucím věkem se však zvýšil počet nežádoucích příhod. Ve věkové kategorii do 45 let činil výskyt malignit 0,9–2,2 %, u starších pacientů se jednalo o 8,1 %. Ve vyšších věkových kategoriích také byla pozorována vyšší mortalita (0−1,7 vs. 7 %). S věkem se zvýšil i výskyt závažných infekcí (5,1 vs. 12,8 %).

Závěr

U pacientů na terapii alemtuzumabem se s věkem dle předpokladů zvýšil výskyt nežádoucích příhod. Pozitivní zprávou je však prokazatelný účinek alemtuzumabu ve 2. i 8. roce sledování, a to bez ohledu na stáří pacienta. Ve srovnání s interferonem beta 1a byl alemtuzumab ve sledovaném období účinnější z hlediska míry relapsů, vývoje disability i progrese zaznamenané na MRI mozku.

(dos)

Zdroj: Bass A. D., Arroyo R., Boster A. L. et al. Alemtuzumab outcomes by age: Post hoc analysis from the randomized CARE-MS studies over 8 years. Mult Scler Relat Disord 2021 Apr; 49: 102717, doi: 10.1016/j.msard.2020.102717.