Arteriální hypertenze je významným prediktorem řady závažných kardiovaskulárních (KV) onemocnění – především ischemické choroby srdeční, poruch srdečního rytmu nebo srdečního selhání. Jedním z nejčastějších důvodů je, že i přes nasazenou terapii není dosahováno cílových hodnot krevního tlaku. Důsledkem je pak mimo jiné rostoucí incidence srdečního selhání. V příštích 25 letech přitom v Česku dojde ke skokovému zestárnutí populace, což s sebou ponese i další nárůst KV onemocnění u dnešních hypertoniků, kterých je již dnes přes 2 miliony a 40 % z nich je mladších 65 let.
O to více získává na významu apel na razantní časnou léčbu základních rizikových faktorů KV onemocnění, jako je hypertenze – lepší než hasit požár je vůbec ho nevyvolat. V následující infografice proto coby užitečné vodítko shrnujeme přehlednou formou nejzajímavější česká populační data k této problematice.
Infografika v PDF ke stažení zde.
V ordinaci není vždy dostatek prostoru na všechny detaily spojené s kardiovaskulárními (KV) riziky, proto své pacienty neváhejte odkázat na informace na edukačním webu Srdce v hlavě. Najdou na něm nejen vysvětlení nejčastějších KV rizikových faktorů (včetně pojmu kumulativního rizika), ale také návody, jak mohou sami optimálně ovlivnit jejich prevenci i léčbu. Web nabízí rovněž pomůcky pro individuální vyhodnocení rizik – praktický test a kalkulačku BMI. Posílením informovanosti svých pacientů z důvěryhodného zdroje můžete přispět ke zvýšení jejich adherence, respektive úspěšnosti léčby i k časnějšímu záchytu KV rizik v populaci.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
