Psoriáza je chronické onemocnění výrazně ovlivňující kvalitu života pacientů. Vedle kožní manifestace může postihovat také klouby ve formě psoriatické artritidy a dále se u těchto pacientů ve zvýšené míře vyskytují poruchy metabolismu (diabetes, obezita) a kardiovaskulární onemocnění. Méně známé jsou psychiatrické projevy psoriázy, především častější výskyt deprese a zvýšené riziko suicidia. Pro klinickou praxi je v terapii psychiatrických projevů psoriázy zásadní identifikace rizikových pacientů.
Psychiatrickým projevům psoriázy bývá věnována menší pozornost než projevům kožním, artrologickým nebo kardiovaskulárním, jejich význam byl ovšem opakovaně potvrzen v řadě prospektivních kohortových studií. Jedna z nich zaznamenala zvýšený výskyt deprese v populaci 50 750 zdravotních sester v USA: relativní riziko (RR) 1,29; 95% interval spolehlivosti (CI) 1,10–1,52, v případě psoriázy s psoriatickou artritidou RR 1,52 [95% CI 1,06–2,19]. Zvýšený výskyt deprese u pacientů s psoriázou potvrdila i metaanalýza studií z roku 2014.
Psoriáza patří ke vzácné skupině dermatologických nemocí, u kterých je zvýšené riziko suicidia. Ve studii u dermatologických pacientů ze 13 evropských zemí byla psoriáza jedinou analyzovanou kožní nemocí, která byla spojena se zvýšeným rizikem suicidia: poměr šancí (OR) 3,02; 95% CI 1,86–4,90. Suicidální myšlenky v předchozích 2 týdnech udávalo podle jedné studie až 10 % pacientů a tuto tendenci potvrdila také retrospektivní studie, jež zaznamenala zvýšený výskyt sebepoškozování u 1 141 pacientů s psoriázou v porovnání s kontrolními jedinci: RR = 1,6.
Na rozvoji deprese a suicidálních tendencí se v případě psoriázy podílejí biologické faktory v podobě zánětlivých cytokinů. To dokládá i fakt, že podávání inhibitorů interleukinu 12, interleukinu 23 a tumor nekrotizujícího faktoru v léčbě psoriázy vede podle publikovaných prací ke zmírnění depresivních symptomů. K psychiatrické manifestaci psoriázy přispívá také negativní sebehodnocení a dyskomfort v důsledku kožních lézí.
Významným prediktorem rizika výskytu psychiatrických symptomů psoriázy je věk. První příznaky psoriázy se objevují většinou buď ve věku 15–20 let, nebo ve věku 55–60 let. Pacienti s časnou manifestací psoriázy mají ve srovnání se skupinou s pozdní manifestací zvýšené riziko výskytu deprese a suicidia.
Výrazným faktorem pro rozvoj psychiatrických příznaků psoriázy je závažnost nemoci. Studie srovnávající 146 042 pacientů s topickou léčbou s 3 956 pacienty léčenými systémově ukázala, že pacienti s těžší formou, léčení systémově, mají vyšší riziko rozvoje deprese: poměr rizik (HR) = 1,72; 95% CI 1,57–1,88.
V současnosti je v případě psoriázy k dispozici řada terapeutických možností, tato nemoc ale často není dostatečně léčena, podle jedné ze studií až 42 % pacientů s psoriázou nedostává žádnou léčbu. Vhodná léčba přitom depresivní příznaky potlačuje, podle dvojitě zaslepených randomizovaných kontrolovaných klinických studií jsou z hlediska vlivu terapie na potlačení depresivních příznaků účinné preparáty obsahující adalimumab, etanercept či ustekinumab.
Pro účinnou léčbu je rovněž zásadní včasná diagnostika pomocí jednoduchého a rychlého screeningu deprese. Lze použít validovaný dotazník Patient Health Questionniare 2 (PHQ-2), první dvě otázky z dotazníku PHQ-9 nebo jednoduchý algoritmus screeningu deprese u pacientů s psoriázou dle Kormana et al. (2015).
(alz)
Zdroj: Nicholas M. N., Gooderham M. Psoriasis, depression, and suicidality. Skin Therapy Lett 2017; 22 (3): 1–4.
