Psoriatická artritida je imunitně podmíněná spondylartritida, jež se vyskytuje přibližně u 10–30 % pacientů trpících psoriázou. Postiženy bývají malé i velké periferní klouby, šlachové úpony, případně axiální skelet. U více než poloviny pacientů se postupně rozvine erozivní artritida vedoucí k vážnému funkčnímu omezení.
V patofyziologii psoriatické artritidy dominuje zvýšená exprese prozánětlivých cytokinů, např. interleukinu 23 (IL-23), IL-17 a tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α). Zavedení inhibitorů TNF-α (TNFi) do léčby před cca 20 lety vedlo k signifikantnímu zlepšení péče o pacienty s psoriatickou artritidou, terapie však stále zůstává komplikovaná.
Recentní studie objasňující roli osy IL-23/IL-17 v patogenezi spondylartritid vedly k vývoji specifických inhibitorů této osy, které tak představují další terapeutickou možnost pro pacienty, u nichž selhala léčba pomocí TNFi. IL-23 stimuluje TH17 lymfocyty, jež hrají stěžejní roli v erozi kloubů, synoviálním zánětu i v novotvorbě kosti. Jedním z inhibitorů této osy je i ustekinumab.
Cílem italské prospektivní observační multicentrické studie bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost ustekinumabu v terapii psoriatické artritidy u pacientů léčených v minulosti TNFi i u pacientů v minulosti pomocí TNFi neléčených. Dále bylo cílem zhodnotit výskyt komorbidit u těchto nemocných a identifikovat prediktory odpovědi na léčbu definované jako splnění kritérií minimální aktivity nemoci (MDA – minimal disease activity) po 6 měsících terapie ustekinumabem.
Do studie bylo mezi lednem 2015 a březnem 2017 zahrnuto 65 pacientů. V čase zařazení do studie a poté po 6, 12 a 24 měsících u nich bylo provedeno zhodnocení aktivity psoriatické artritidy pomocí vizuální analogové škály bolesti (VAS) a pacientských dotazníků, klinické zhodnocení stavu vyjádřené pomocí MDA, indexu PASI (Psoriatic Area Severity Index) a dalších škál a rovněž biochemické vyšetření (měřeny byly hladiny C-reaktivního proteinu [CRP], HDL, LDL a další parametry).
Ustekinumab byl předepsán jako první (20 % pacientů), druhá (33,8 %), třetí (26,5 %), čtvrtá (15,4 %) nebo pátá (4,6 %) linie biologické léčby. Mezi nejběžnější komorbidity nemocných patřily metabolický syndrom (30,77 % pacientů), hypertenze (29,2 %), dyslipidemie (27,6 %), hyperurikemie (15,0 %), nespecifické střevní záněty (10,7 %), deprese (4,6 %) a diabetes typu II (3,0 %).
Během léčby ustekinumabem došlo k signifikantnímu poklesu bolesti, ke snížení otoků a bolesti kloubů, k poklesu PASI, CRP a dalších parametrů hodnotících aktivitu nemoci. Kritéria MDA splnilo po 6 měsících léčby 30,7 % pacientů, nezávislým prediktorem této odpovědi byla mono-, resp. oligoartritida. Po 24 měsících užívalo souběžně s ustekinumabem jiná konvenční chorobu modifikující léčiva (csDMARDs) 8,5 % pacientů, na začátku studie to bylo 35,3 %.
Prediktorem nutnosti vysazení ustekinumabu byly zvýšené hladiny CRP a vyšší hodnota skóre LEI (Leeds Enthesitis Index). Během léčby došlo k 9 případům infekce, všechny byly zvládnuty perorální ATB terapií. Nebyly pozorovány žádné závažné nežádoucí příhody.
Z těchto dat lze usuzovat, že ustekinumab má ověřenou účinnost a bezpečnost v léčbě psoriatické artritidy i v podmínkách reálné klinické praxe. Jeho nasazení by mohlo umožnit také snížení dávky nebo vysazení csDMARDs, a tedy zmírnění nežádoucích účinků.
(alz)
Zdroj: Chimenti M. S., Ortolan A., Lorenzin M. et al. Effectiveness and safety of ustekinumab in naïve or TNF-inhibitors failure psoriatic arthritis patients: a 24-month prospective multicentric study. Clin Rheumatol 2018; 37 (2): 397–405, doi: 10.1007/s10067-017-3953-6.
