#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nadroparin či fondaparinux v prevenci tromboembolické nemoci u pacientů s fixací dolní končetiny pod kolenem

19. 12. 2019

Imobilizace dolní končetiny je asociována se zvýšeným rizikem rozvoje tromboembolické nemoci. Rutinní tromboprofylaxe u pacientů s fixací dolní končetiny distálně od kolenního kloubu však zůstává kontroverzním tématem. Studie publikovaná v časopisu Injury zjišťovala, zda rutinní podávání nízkomolekulárních heparinů představuje u těchto pacientů efektivní a bezpečnou metodu profylaxe.

Úvod

Sádrová fixace na dolních končetinách je jedním z rizikových faktorů rozvoje tromboembolické nemoci (TEN). Imobilizace dolní končetiny způsobuje venostázu, a může tak v rámci Virchowovy triády přispět k vzniku žilního trombu. Sádrová fixace je navíc nejčastěji nasazována po traumatu kostí či měkkých tkání nebo po operačním výkonu v oblasti bérce, hlezna a nohy, přičemž jakékoliv poškození tkání, včetně iatrogenního, dále zvyšuje riziko rozvoje TEN. Otázka rutinní tromboprofylaxe však zůstává do současné doby kontroverzním tématem. 

Metodika studie

Randomizované kontrolované jednoduše zaslepené multicentrické studie PROTECT se zúčastnili nemocní s frakturou v oblasti hlezna nebo nohy, jejichž poranění vyžadovalo imobilizaci končetiny sádrovou fixací po dobu minimálně 4 týdnů. Účastníci byli rovnoměrně rozděleni do tří skupin: jedna představovala kontrolu bez tromboprofylaxe, další dvě podstoupily tromboprofylaxi nadroparinem v dávce 2850 IU (anti-Xa = 0,3 ml) nebo fondaparinuxem v dávce 2,5 mg (anti-Xa = 0,5 ml).

U všech pacientů bylo po sejmutí sádrové fixace provedeno dopplerovské ultrazvukové vyšetření. V případě podezření na rozvoj hluboké žilní trombózy proběhlo dříve. Primárním cílem bylo stanovení relativního rizika (RR) rozvoje hluboké žilní trombózy v kontrolní skupině v porovnání s intervenčními skupinami.

Výsledky

Studie se zúčastnilo 467 pacientů, přičemž 154 jich podstoupilo profylaxi nadroparinem, 157 fondaparinuxem a 156 představovalo kontrolní skupinu. Analýza byla provedena u 257 účastníků:

  • K hluboké žilní trombóze došlo u 2 z 92 pacientů na nadroparinu (2,2 %) a u 11 z 94 (11,7 %) v kontrolní skupině (RR 5,4; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,2–23,6; p = 0,011).
  • Ve skupině podstupující profylaxi fondaparinuxem se hluboká žilní trombóza objevila u 1 z 92 pacientů (1,1 %), což v porovnání s kontrolní skupinou představovalo RR 10,8 (95% CI 1,4–80,7; p = 0,003).

V žádné ze skupin nebyly během studie pozorovány závažné komplikace.

Závěr

Z výsledků studie vyplývá, že tromboprofylaxe nadroparinem či fondaparinuxem vede k významnému snížení rizika hluboké žilní trombózy u pacientů s fixací dolní končetiny distálně od kolenního kloubu v porovnání s kontrolní skupinou bez intervence, a to při dobré bezpečnosti léčby. 

(holi)

Zdroj: Bruntink M. M., Groutars Y. M. E., Schipper I. B. et al. Nadroparin or fondaparinux versus no thromboprophylaxis in patients immobilised in a below-knee plaster cast (PROTECT): a randomised controlled trial. Injury 2017; 48 (4): 936–940, doi: 10.1016/j.injury.2017.02.018.



Štítky
Chirurgie všeobecná
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#