„V roce 2020 zemřelo na českých silnicích v důsledku dopravní nehody 105 žen, zatímco na karcinom děložního hrdla 398,“ konstatoval v úvodu přednášející. Incidence karcinomu děložního hrdla je v Česku nižší než ve východní Evropě, ale vyšší než v zemích západní Evropy. Jeho výskyt i s ním spojená mortalita přitom v naší zemi dlouhodobě klesají díky lepšímu screeningu i léčbě.
Jednoznačnou příčinou vývoje cervikálního karcinomu je infekce lidským papilomavirem (HPV), který rovněž patří mezi rizikový faktor dalších chorob.
Hranici, při které by tato malignita již neměla představovat hrozbu pro zdravou populaci, a tedy mohla být považována za eliminovanou, představuje věkově upravená incidence < 4 případy na 100 000 žen a rok. I pokud by ovšem bylo dosaženo eliminace, nutnost očkování, screeningu a léčby zůstane zachována – to jsou ostatně 3 pilíře, na kterých stojí cesta k urychlení dosažení tohoto cíle. Do roku 2030 je u nich zapotřebí dosáhnout hodnot 90/70/90 (tj. 90 % dívek do 15 let věku bude plně očkovaných, 70 % žen ve věku 35 a 45 let podstoupí screening vysoce výkonným testem a 90 % žen s onemocněním děložního hrdla bude mít přístup k léčbě) a udržet je.
V souladu s těmito ambicemi je Evropský plán boje proti rakovině (2020), který má navíc za cíl výrazně zvýšit proočkovanost chlapců, a počítá s nimi i Národní onkologický plán ČR 2030. Zapotřebí je proto zvýšení zdravotní gramotnosti i zájmu o očkování mezi lékaři i pacienty, minimalizace regionálních rozdílností a genderově neutrální přístup k vakcinaci proti HPV.
Jako příklad úspěšné strategie eliminace ca děložního čípku autor sdělení nabídl Austrálii. Pokud tam bude zachován stávající screening HPV a očkování, tato malignita by tam mohla být považována za eliminovanou během příštích 20 let.
Očkování proti HPV je aktuálně hrazeno dětem ve věku 13 let. Od roku 2012, kdy se stalo dostupným pro dívky, přišla první důležitá změna v roce 2018, kdy získalo úhradu i u chlapců, a následně se má v roce 2024 úhrada rozšířit na děti již od 11 let až do dovršení 15 let věku. Mladistvým, na něž se nevztahuje plná úhrada, potom zdravotní pojišťovny na toto očkování přispívají, některé i dospělým osobám.
Dle dat z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) týkajících se primovakcinace proti HPV je statistická predikce 37 544 očkovaných 13letých dívek v roce 2022. Z počtu dívek, které v roce 2021 dosáhly věku 13 let (58 721), tak lze pro rok 2022 predikovat minimálně 64–69 % očkovaných, v případě chlapců potom 44–48 % očkovaných. (Rok 2022 ještě není „uzavřen“, protože děti z dané kalendářní kohorty byly očkovány i letos.)
A jak vychází porovnání dostupných vakcín? Klinické zkušenosti získané s 4valentní vakcínou jsou podle přednášejícího relevantní i pro 9valentní – prokázala se u nich konzistentní imunogenita, účinnost i bezpečnost, vyráběny jsou podobně a antigeny z typů HPV 6, 11, 16 a 18 jsou v obou vakcínách stejné. Proto se má rovněž za to, že výsledky studií 4valentní vakcíny lze aplikovat na 9valentní. Účinnost 4valentní vakcíny proti HPV ve studijní populaci ošetřené podle protokolu u žen ve věku 15–26 let dosáhla 98 %, účinnost 9valentní vakcíny u žen ve věku 16–26 let činila 96,7 %. 9valentní vakcína tak byla shledána noninferiorní vůči 4valentní.
Velký význam by mělo rutinní očkování chlapců a mužů. Například autoři studie porovnávající existující vakcinační program s alternativami zjistili, že rutinní vakcinace chlapců i dívek ve věku 11 a 12 let oproti očkování samotných dívek mohla zvýšit odolnost vakcinačního programu vůči poklesu pokrytí zhruba 7násobně, v případě rutinního očkování mužů ve věku do 26 let dokonce 13násobně. Potvrdila se tak efektivita strategie založené na catch-up vakcinaci žen i mužů z hlediska akcelerace snížení prevalence HPV.
(esr)
Zdroje:
1. Chlíbek R. Je HPV eliminace dosažitelná s využitím nových přístupů a dat? XVIII. hradecké vakcinologické dny, Hradec Králové, 5. října 2023.
2. Elfström KM, Lazzarato F., Franceschi S. et al. Human papillomavirus vaccination of boys and extended catch-up vaccination: effects on the resilience of programs. J Infect Dis 2016: 113: 199–205, doi: 10.1093/infdis/jiv368.
