Celková nemocnost IPO v roce 2022 činila 4,4 na 100 000 obyvatel, s absolutním počtem 472 hlášených případů, čímž se počet případů vrátil na úroveň před pandemií COVID-19. Pro srovnání – v roce 2019 bylo hlášeno 483 případů, zatímco v následujících letech 2020 a 2021 to bylo 247, respektive 264 případů IPO.
Nejvyšší počty případů se tradičně vyskytují před příchodem jara, typicky v březnu, poté dochází k postupnému poklesu a další vzestup přichází v podzimních a zimních měsících. Tato sezónní distribuce byla pozorovatelná i v roce 2022.
Nejvíce případů IPO zůstává u pacientů ve věku ≥ 65 let (244 ze 472 případů), s nemocností 11,1/100 000 obyvatel. U dětí je výskyt IPO nejvyšší v 1. roce života, a to dle českých i evropských statistik. Nemocnost v této věkové kategorii dosáhla 7,8/100 000, což je přibližně 2× více než u dětí ve věku 1–4 roky (3,7/100 000).
Obr. Věkově specifická nemocnost IPO v Česku v letech 2010−2022
Celkem 40 nakažených z celkových 472 bylo očkováno proti pneumokokovým infekcím. U dětí ve věku 0–4 roky bylo naočkováno 14 z celkových 25 infikovaných IPO. Stejně tak v nejohroženější skupině seniorů 65+ bylo proti pneumokokům očkováno 14 nemocných z celkem 244 nakažených.
Celková smrtnost v souvislosti s IPO dosáhla v roce 2022 vysokých hodnot (17,6 %; 83 úmrtí). Dlouhodobě nejčastěji zastoupený sérotyp způsobující IPO, tj. sérotyp 3, byl prokázaný ve 20 případech. Nejvyšší smrtnost (25 %) byla u dětí do 1 roku, přičemž 1 zemřelo s diagnózou pneumosepse (sérotyp 15B) a druhé s diagnózou náhlé úmrtí (sérotyp 35F). Velmi vysoká smrtnost (22,5 %) byla také ve věkové skupině 65+ (55 úmrtí).
Jak vyplývá ze statistik SZÚ, dlouhodobě je z hlediska nemocnosti nejvíce postižená populace dětí do 1 roku a osob starších 65 let. Vakcinace polyvalentními pneumokokovými konjugovanými vakcínami je účinnou prevencí IPO nejen u dětí včetně imunokompromitovaných skupin, ale také seniorů, kteří se mnohdy nakazí právě od svých vnoučat. Proočkováním kojenců a dětí tak nepřímo chráníme také zranitelnou starší populaci, u které je dle dostupných dat v souvislosti s IPO rovněž vysoká smrtnost.
(lexi)
Zdroje:
1. Kozáková J., Žemličková H., Vohrnová S., Křížová P. Invazivní pneumokokové onemocnění v České republice v roce 2022. Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie, SZÚ, Praha, 2023; 32 (6–7): 261–266.
2. Kozáková J., Žemličková H., Vohrnová S., Křížová P. Invazivní pneumokokové onemocnění v České republice v roce 2021. Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie, SZÚ, Praha, 2022; 31 (6): 217–221. Dostupné na: https://archiv.szu.cz/uploads/IPO/CEM_6_2022_IPO.pdf
3. Kozáková J., Okonji Z., Vohrnová S., Křížová P. Invazivní pneumokokové onemocnění v České republice v roce 2020. Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie, SZÚ, Praha, 2021; 30 (4): 115–120. Dostupné na: https://archiv.szu.cz/uploads/IPO/Zaverecna_zprava_IPO/IPO_clanek_za_rok_2020.pdf
4. Kozáková J., Okonji Z., Klímová M., Křížová P. Invazivní pneumokokové onemocnění v České republice v roce 2019. Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie, SZÚ, Praha, 2020; 29 (6): 246–252. Dostupné na: https://archiv.szu.cz/uploads/IPO/Zaverecna_zprava_IPO/CEM_6_2020_pneumokok_4_.pdf
5. Chlíbek R. Úloha vícevalentních pneumokokových vakcín při očkování zdravých a nedonošených dětí. Mezioborový kongres PLDD, Praha, 9. 6. 2023.
