Screening onemocnění štítné žlázy u asymptomatických dospělých – ano, či ne?

8. 2. 2017

K určení klinického benefitu screeningu poruch štítné žlázy je nutný další výzkum. U asymptomatických a subklinických forem těchto poruch totiž výsledky dosavadních studií nepřinesly jednoznačné závěry a doporučení.

Subklinické poruchy funkce štítné žlázy a s nimi spojená rizika

Subklinickou formu poruch funkce štítné žlázy má odhadem 5 % žen a 3 % mužů, přibližně 0,5 % pacientů má nediagnostikovanou formu manifestní. Subklinické onemocnění je definováno jako TSH mimo referenční rozmezí při ještě normálních hladinách hormonů štítné žlázy (thyroxinu a trijodthyroninu), při manifestní nemoci je mimo referenční mez i thyroxin. Subklinická hypotyreóza je v některých studiích spojována se zvýšeným výskytem ischemické choroby srdeční a městnavým srdečním selháním. U subklinické hypertyreózy je zvýšená celková i kardiovaskulární mortalita, výskyt fibrilace síní a snížená kostní denzita.

Manifestní choroba štítné žlázy závisí na tíži a je spojena s variabilními negativními dopady na kardiovaskulární, muskuloskeletální a gastrointestinální systém. Screening onemocnění štítné žlázy by tak mohl odhalit nemocné, kteří by mohli mít užitek z léčby. Bohužel k datu provedení systematického přehledu dosud nebyla provedena žádná studie hodnotící benefit screeningu u asymptomatických dospělých (kromě skupiny těhotných žen). U subklinické hypotyreózy nebyl nalezen rozdíl v dopadu na kvalitu života, kognitivní funkce, krevní tlak nebo body mass index u léčené či neléčené skupiny.

Nejednoznačné výsledky studií

V jedné studii byl u léčené skupiny zjištěn nižší výskyt kardiovaskulárních příhod (4,2 vs. 6,6 %), celkové mortality (3,4 vs. 6,4 %) a nádorových onemocnění. Rozdíly byly patrné zejména u pacientů mladších 70 let, u starších osob tyto rozdíly nebyly významné. Uvedené zjištění je v souladu s poznatkem, že subklinická hypotyreóza u starších osob může mít i protektivní účinek.

Referenční meze pro TSH by měly být uváděny s ohledem na věk. Potenciálním benefitem léčby subklinické hypotyreózy by mohl být vliv na hladiny lipidů. Výsledky ze studií však byly často nevýznamné a s nejasným klinickým dopadem (rozdíl v celkovém cholesterolu byl menší o 0,7 až 0 mmol/l a LDL cholesterolu o 0,6 až 0,1 mmol/l). Rizika plynoucí z léčby často nebyla hodnocena a málokdy byla součástí hodnocených dat. Přitom až 40 % osob se subklinickou hypotyreózou může přejít zpět do eufunkce bez léčby. Zvážit riziko nadměrné substituce a rizik z ní vyplývajících je tedy na místě.

Nutnost individuálního přístupu

V případě subklinické hypertyreózy, která je častěji spojována s frakturami, jsou výsledky léčby rovněž rozporuplné. Přímé důkazy pro podporu/zavržení univerzálního screeningu asymptomatických dospělých (vyjma těhotných žen) tak v současné chvíli chybějí. Jistě lze screeningem zachytit subklinické formy onemocnění štítné žlázy nebo nediagnostikované manifestní poruchy. Zda to však přinese benefit, nebo naopak horší dopady na nemocné samotné, není zřejmé a na odpovědi si budeme muset počkat. Současné případy je nutno hodnotit individuálně včetně preskripce substituční léčby.

(gaf)

Zdroj: Bruin Rugge J. et al. Screening and treatment of thyroid dysfunction: an evidence review for the U.S. Preventive Services Task Force. Ann Intern Med 2015; 162 (1): 35−46, doi: 10.7326/M14-1456.



Štítky
Endokrinologie Interní lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se