Diagnostika a léčba poruch růstu u dětí – nelehká, ale potřebná

Intrauterinní růstová restrikce

Asi 3–5 % dětí se rodí s délkou menší než −2 SD (směrodatné odchylky) pro daný gestační věk. Small for gestational age (SGA), česky „malé na svůj gestační věk“, je neonatologickou obdobou termínu intrauterinní růstová restrikce (IUGR – intrauterine growth restriction).

Tento stav může nastat následkem řady různých faktorů:

• endogenních:
  • fetálních,
  • maternálních,
  • placentárních,
• exogenních.

U 90 % dětí dojde během prvních 2 let života k růstovému spurtu a výškou doženou své vrstevníky. Pro zbývajících 10 % bezezbytku platí termín „růstové selhání navazující na intrauterinní růstovou restrikci“ (SGA-SS – small for gestational age – short stature). Zůstanou malé po celé dětství a bez léčby dosáhnou významně nižší dospělé tělesné výšky. Proto je skupina dětí narozených jako SGA-SS indikovaná k léčbě růstovým hormonem, a to na základě jeho prokázané účinnosti a bezpečnosti.

Diagnostika především

Nejprve je však pro dítě důležitá pečlivá diagnostika, jejíž možnosti jsou široké. Po vyloučení sekundární poruchy růstu způsobené chronickými onemocněními (jako jsou cystická fibróza, idiopatické střevní záněty, dlouhodobá kortikoterapie a další) přicházíme k primárním růstovým poruchám. Vycházíme z toho, že lidský růst je geneticky podmíněn, a pokud vývojová porucha začíná už prenatálně, je vyšší pravděpodobnost, že se jedná o významnou genetickou predispozici.

Doporučuje se zahájit diagnostiku anamnézou, fyzikálním vyšetřením, analýzou antropologických parametrů včetně růstových grafů, rtg levé ruky a předloktí a screeningovým laboratorním vyšetřením k odhalení nehormonálních příčin poruchy růstu. Snímek ruky a předloktí se doporučuje provádět k určení kostního věku a k identifikaci typických abnormit skeletu. U dívek s menší výškou se doporučuje vyloučit Turnerův syndrom pomocí karyotypu a fluorescenční in situ hybridizace (FISH). Pokud i po vyloučení Turnerova syndromu, patologického nálezu CNV a uniparentální disomie máme závažné podezření na geneticky podmíněnou odchylku, může být dalším krokem sekvenování nové generace s analýzou panelu genů ovlivňujících růst. Podobný diagnostický postup můžeme zvolit rovněž u chlapců.

Jestliže některá fenotypová známka vyvolává silné podezření na určitý syndrom (např. Madelungova deformita), je racionální sekvenovat přímo kandidátní gen. Ve specifických případech, kde máme podezření na přítomnost patogenní varianty v dosud neznámém genu, lze provést celoexomové sekvenování tripletu (probanda a obou rodičů).

Syndromy spojené s SGA

K významným syndromům s poruchou růstu patří například chromosomové aberace, jako je Turnerův syndrom, ale také poruchy růstové ploténky, poruchy osy „růstový faktor (GH) − inzulinu podobný růstový faktor 1 (IGF-1)“, a také specifické jednotky, např. Silverův-Russellův syndrom, což je porucha methylace DNA. Napovědět mohou fenotypové rysy dítěte, na jejichž základě naberou konzultace s genetikem a následné genetické vyšetření jasný směr. Stanovená genetická diagnóza může pomoci při včasné detekci komorbidit i diagnostice ostatních členů rodiny a upřesňuje růstovou prognózu. U některých dětí může být léčba růstovým hormonem velmi účinná a výrazně zlepšit rychlost růstu a finální výšku.

Léčba růstovým hormonem

Nejnižší přípustný věk pro zahájení léčby růstovým hormonem jsou 4 roky. Ve většině evropských států je úvodní dávka růstového hormonu 0,033 mg/kg/den. V dosud zkoumaných kohortách dětí s SGA-SS byla odezva na podávání GH poměrně různá, tak jako byly různorodé příčiny jejich růstové poruchy. Medián zlepšení finální výšky po léčbě oproti predikci činí 1,25 SD. Puberta u dětí s SGA-SS nastupuje v průměru ve stejném věku jako u ostatních vrstevníků.

Kromě pozitivního vlivu na růst má léčba růstovým hormonem poměrně dobře zdokumentované lipolytické a anabolické působení, tedy celkově příznivý efekt na kardiovaskulární systém.

(pez)

Zdroj: Toni L., Plachý L., Amaratunga S. A. a kol. Etiologie a diagnostika poruchy růstu u dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA) s přetrvávající malou výškou v dětství (SGA-SS). Československá pediatrie 2020; 75 (4): 240–248.