Co a proč je nyní v centru pozornosti české pneumologie?
Pečujeme o řadu pacientů se závažnými chronickými onemocněními, zánětlivými infekčními i neinfekčními, nádorovými a degenerativními, včetně vzácných nemocí. Řada z nich je spojena s kuřáckým návykem a znečištěným ovzduším.
Mezi naše hlavní diagnózy patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a bronchiální astma, tedy nemoci spojené s obstrukcí dýchacích cest. Medicína se v těchto oblastech vyvíjí dynamicky. Pro pacienty s astmatem máme dnes k dispozici biologika, takže jsme schopni zvládat i těžká stadia onemocnění a dosahovat jejich lepší kontroly. V léčbě CHOPN se vedle farmakoterapie rozvíjejí instrumentální metody, díky nimž je možno vyřadit nejvíce postižené části plicní tkáně, kupříkladu aplikací intrabronchiálních chlopní, nově máme zkušenost i s bronchiální reoplastikou umožňující odstranění nadbytku hlenu v průduškách.
Významnou kapitolou pneumologie je i problematika zhoubných nádorů plic.
Jsme rádi, že již druhým rokem probíhá v Česku screening karcinomu plic, který přispívá k časné diagnostice a lepšímu přežití nemocných. Díky tomu jsme se stali vzorem pro další evropské země. Jsme součástí evropského projektu pro implementaci plicního screeningu. Samotná léčba karcinomu plic se dynamicky rozvíjí, prodlužuje se život pacientů s pokročilými stadii. Řada se jich stává adepty cílené léčby a imunoterapie. S cílem zlepšit kvalitu péče o tyto nemocné podporujeme jejich referování do pneumoonkologických center.
Další širokou skupinou onemocnění jsou intersticiální plicní procesy, z nichž nejzávažnější jsou plicní fibrózy. K jakým pokrokům zde dochází?
Vedle antifibrotik zavádíme v současné době kombinovanou léčbu ovlivňující plicní fibrózu i plicní hypertenzi. Probíhá ve specializovaných centrech, kterých je dostatek pro zajištění dostupnosti v celé zemi.
V poslední době se také opět více začíná hovořit o tuberkulóze.
Krize spojená s válkou na Ukrajině způsobila promíchání naší nízkoincidenční populace s vysokoincidenční ukrajinskou, takže máme nejen více případů nemoci, ale rovněž narůstá počet multirezistentních případů TBC. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) zatím funguje jediné centrum pro multirezistentní (MDR) tuberkulózu v Česku. Vhodné by bylo v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví zřídit další dvě centra, neboť předpokládáme zvýšení četnosti těchto případů.
Na opačném straně spektra pak stojí vzácné nemoci. Které z nich si říkají o zvýšenou pozornost?
Naše pneumologická pracoviště se zapojují do evropské sítě center pro léčbu těchto nemocí, ERN-Lung. Jsme zde zastoupeni centrem pro intersticiální plicní procesy a cystickou fibrózu. Budujeme i centra pro další vzácnou nemoc, deficit alfa-1-antitrypsinu, zatím je v naší zemi totiž pouze jediné, a to ve FTN.
Jaká je nyní situace kolem COVID-19 a postcovidových následků?
V současnosti se obvykle nesetkáváme se závažnými případy, které by vedly k úmrtí. Je to zčásti proto, že nejrizikovější jedinci jako nemocní po transplantaci, hematoonkologičtí pacienti nebo staří vyčerpaní nemocní s polymorbiditami se neléčí na plicních odděleních.
Máme pacienty s přetrvávajícími limitacemi plicních funkcí po prodělaném onemocnění, avšak u většiny se postcovidové změny nevyvíjejí do progredující fibrózy. U nemocných, kteří mají za sebou zejména pobyt na jednotkách intenzivní péče, se však setkáváme i s mimoplicními poruchami, například neurologickými, a někteří naši pacienti bohužel končí v invaliditě.
COVID-19 v populaci stále koluje a je dobré, že pro těžší případy máme k dispozici antivirotika, jež u rizikových jedinců nasazujeme preventivně. V souvislosti s tím se mění i doporučené postupy léčby.
K jakým dalším změnám dochází v oblasti doporučených postupů?
S ohledem na již zmíněný stoupající výskyt multirezistentních kmenů tuberkulózy a nová doporučení WHO pro léčbu MDR TBC jsme aktualizovali doporučený postup léčby, přičemž se například budou měnit i podmínky pro izolaci nakažených jedinců. Dále máme nový postup pro terapii těžkého astmatu a průběžně aktualizujeme další doporučené postupy pro léčbu plicních nemocí.
Jaké výzvy před vámi aktuálně stojí?
Naším cílem je udržet dostatečnou ambulantní síť pneumologů a fond plicních lůžek, aby bylo možné nejen zachovat vysokou kvalitu pneumologické péče v Česku, ale také včas diagnostikovat a léčit případy zachycené ve screeningových programech. Nejde přitom jen o bronchogenní karcinom, ale rovněž třeba o plicní fibrózu a CHOPN. Skupina, která přichází do screeningu rakoviny plic, totiž může mít i tato další chronická onemocnění. Zásadní je pro nás v této oblasti mezioborová spolupráce s praktickými lékaři.
Jak mohou média podpořit aktivity pneumologické společnosti?
Velmi bychom uvítali, kdyby nám pomohla s propagací zdravého životního stylu a nekouření včetně vapování. Je také potřeba šířit povědomí o tom, že obezita snižuje i zdraví plic. Obézní lidé špatně dýchají, často mají astma nebo opakované refluxní epizody, které ničí plíce, trpí spánkovou apnoe, řada z nich nemůže být z důvodu obezity operována.
V neposlední řadě je veřejnost třeba nadále informovat o významu absolvování plicního screeningu u kuřáků ve věku nad 55 let. Naše odborná společnost připravuje metodiku zapojení rizikových pacientů do screeningu pro 27 států Evropské unie. V říjnu by měla odstartovat celoevropská kampaň, která má za cíl prostřednictvím médií a odborných společností oslovit co nejvíce potenciálních pacientů, a tím pádem dosáhnout poklesu mortality na karcinom plic.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
