Spojitost migrény s menstruačním cyklem uvedlo v pozorovacích studiích až 60 % migrenózních žen. Popisovaly ji jako vážný, dlouhotrvající stav, který na rozdíl od nemenstruační migrény nereagoval na běžnou léčbu. Jedním z hlavních spouštěčů v pozdní luteální fázi je ženský pohlavní hormon estrogen. Bylo zjištěno, že jeho pokles může vyvolat bolesti hlavy i u nonmigrenózních pacientek. Tato klinická jednotka byla kodifikovaná v Mezinárodní klasifikaci bolestí hlavy (ICHD) jako bolest hlavy z poklesu hladiny estrogenu.
Předchozí studie sledovaly práh bolesti spontánně menstruujících zdravých žen během folikulární a luteální fáze. V luteální fázi se práh bolesti výrazně snížil, což doprovázel zvýšený výskyt fyzických poruch. U spontánně menstruujících žen však nelze tyto hormonální výkyvy předvídat. Ke zkoumání menstruační migrény může sloužit kombinovaná hormonální antikoncepce (HAK) s obsahem estrogenu ve formě ethinylestradiolu a syntetických progestinů. Její použití zahrnuje 7denní interval bez hormonů (HFI − hormone-free interval). Kolísání hladiny exogenních hormonů během tohoto intervalu je snadno předvídatelné.
Nejčastěji se předepisuje antikoncepční pilulka s dávkovacím režimem 21/7. Spočívá v tom, že se po 21 dnech užívání na 7 dní vysadí. Tím se vyvolá menstruační krvácení. Na stejném principu fungují transdermální náplasti a vaginální kroužky. Náhlý pokles hladiny ethinylestradiolu může způsobit abstinenční příznaky z nedostatku estrogenu. Tomu lze zabránit použitím HAK s rozšířeným dávkovacím režimem a zkráceným HFI (např. režim 24/4).
Následující pilotní studie italských autorů sledovala vliv HAK na snížení prahu bolesti u žen, které trpěly v posledních 3 měsících migrénou výlučně během HFI. Zúčastnilo se jí 11 žen s průměrným věkem 30,2 ± 8,4 roku (19−42 let), které užívaly HAK s režimem 21/7.
Na úrovni dolní končetiny bylo měřeno nociceptivní reflexní stažení vyvolané elektrickou stimulací surálního nervu. Reflexní práh po jednorázovém stimulu (RT-SS − reflex threshold following a single stimulus) byl určen jako nejnižší intenzita proudu, která vyvolala stabilní elektromyografickou reakci (mA). Subjektivní intenzita bolesti vnímaná pacientkou během dodávání podnětů s intenzitou odpovídající RT-SS byla hodnocena na 11bodové stupnici (VAS − vizuální analogová škála).
Hodnocení proběhlo u každého subjektu celkem 2×: během 3. týdne užívání HAK (T0) a během HFI (T1).
Průměrný RT-SS během T0 dosahoval 15,6 ± 6,6 mA, během T1 12,8 ± 8,0 mA, tedy výrazně nižší (T1 vs. T0; p = 0,02). Z toho vyplývá souvislost sníženého RT-SS s HFI u žen s atakami migrény po vysazení estrogenů. V subjektivním vnímání bolesti prostřednictvím VAS nebyly zjištěny rozdíly (RT-VAS v T0 činil 5,41 ± 2,08; RT-VAS v T1 5,41 ± 2,02; p = 1,00).
Z výsledků plyne, že estrogeny mohou modifikovat bolest hlavy u migrenózních pacientek. Migréně vyvolané poklesem estrogenů lze předejít zkrácením intervalu bez hormonů pomocí rozšířených dávkovacích režimů.
(lkt)
Zdroj: De Icco R., Cucinella L., De Paoli I. et al. Modulation of nociceptive threshold by combined hormonal contraceptives in women with oestrogen-withdrawal migraine attacks: a pilot study. J Headache Pain 2016; 17 : 70, doi: 10.1186/s10194-016-0661-6.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
