Zhruba polovina onkologických pacientů je podvyživená.1, 2 Podvýživa přitom může nepříznivě ovlivnit stav nemocného a výsledky léčby. V porovnání s dobře živenými pacienty může snižovat odpověď na systémovou léčbu, zkracovat přežití, zhoršovat kvalitu života, limitovat výkonnost, zvyšovat počet hospitalizací, riziko infekce, pooperačních komplikací a výskyt úzkosti.1−5
Doporučení ESPEN pro výživu pacientů s onkologickým onemocněním zdůrazňují potřebu udržení nebo nárůstu svalové hmoty jako jeden z cílů nutriční terapie.5 Příjem bílkovin by měl být vyšší než 1 g/kg tělesné hmotnosti a den, a kde je to možné, měl by dosahovat až 1,5 g/kg/den. Onkologický pacient o hmotnosti 80 kg by tak měl denně přijímat více než 80 g bílkovin.5
Ke zlepšení výživy onkologických pacientů lze využít domácí parenterální výživu. Tento postup prokazatelně zlepšuje účinnost chemoterapie díky snížení rizika toxicity6, zmírňuje únavu a ztrátu chuti k jídlu7, 8, zvyšuje kvalitu života pacientů7−10, prodlužuje jejich přežití6 a předchází ztrátě netukové tkáně11. Například přípravek pro parenterální výživu Olimel N12(E) kombinuje vysoký obsah proteinu s nízkou hladinou glukózy. Je dostupný ve standardních tříkomorových vacích.12 Při domácím podávání této parenterální výživy bylo prokázáno významné zlepšení kvality života9 a prodloužení přežití onkologických pacientů6.
Prospektivní multicentrická studie, která sledovala vliv parenterální výživy na kvalitu života pacientů s malignitami podle hodnocení samotných pacientů, jejich rodin a lékařů, zahrnovala 767 nemocných. Jejich průměrný věk činil 63 let, 50 % z nich mělo primární nádor GIT, 65 % metastázy a 98 % trpělo podvýživou. Po 28 dnech vedla domácí parenterální výživa k významnému zlepšení fyzické pohody o 13 %. Zlepšila se i pocit sociální, emoční a funkční pohody, respektive spokojenosti (well-being; p < 0,0001). Dle sebehodnocení se celková kvalita života zlepšila u 60 % pacientů.9
V prospektivní kohortové studii byl zkoumán vliv domácí parenterální výživy trvající 90 dní na antropometrické a klinické parametry u pacientů s pokročilými solidními nádory a systémovou protinádorovou léčbou. Nutriční stav byl hodnocen podle škály PG-SGA (Patient-Generated Subjective Global Assessment), která kombinuje kvalitativní a kvantitativní data a ukazuje výsledné skóre výživy (kategorizované jako: A = dobrá výživa, B = suspektní nebo střední podvýživa, C = těžká podvýživa). Zařazeno bylo 65 pacientů, kteří byli při vstupu do studie vyhodnoceni jako středně nebo těžce podvyživení. Jejich průměrný věk činil 64 let, 58 % z nich mělo primární tumor v GIT a 75 % bylo ve stadiu IV. Domácí parenterální výživa vedla k významnému zlepšení nutričního stavu. Stav výživy A byl spojen s významným prodloužením celkového přežití v porovnání s pacienty s těžkou podvýživou (poměr rizik [HR] 0,15; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,06–0,37) i se střední podvýživou (HR 0,39; 95% CI 0,17–0,90). Významně delší přežití bylo zjištěno i u pacientů se střední/suspektní podvýživou v porovnání s pacienty s těžkou podvýživou (HR 0,41; 95% CI 0,20–0,72).6
Domácí parenterální výživa pomáhá pokrýt vysokou potřebu proteinů u onkologických pacientů. Dokáže zlepšit kvalitu jejich života, a dokonce prodloužit přežití.
(zza)
Zdroje:
1. Segura A., Pardo J., Jara C. et al. An epidemiological evaluation of the prevalence of malnutrition in Spanish patients with locally advanced or metastatic cancer. Clin Nutr 2005; 24 (5): 801−814, 10.1016/j.clnu.2005.05.001.
2. La Torre M., Ziparo V., Nigri G. et al. Malnutrition and pancreatic surgery: prevalence and outcomes. J Surg Oncol 2013; 107 (7): 702−708, doi: 10.1002/jso.23304.
3. Bozzetti F., Arends J., Lundholm K. et al.; ESPEN. ESPEN Guidelines on Parenteral Nutrition: non-surgical oncology. Clin Nutr 2009; 28 (4): 445−454, 10.1016/j.clnu.2009.04.011.
4. Ravasco P., Monteiro-Grillo I., Vidal P. M., Camilo M. E. Cancer: disease and nutrition are key determinants of patients' quality of life. Support Care Cancer 2004; 12 (4): 246−252, doi: 10.1007/s00520-003-0568-z.
5. Arends J., Bachmann P., Baracos V. et al. ESPEN guidelines on nutrition in cancer patients. Clin Nutr 2017; 36 (1): 11−48, doi: 10.1016/j.clnu.2016.07.015.
6. Cotogni P., Monge T., Fadda M., De Francesco A. Bioelectrical impedance analysis for monitoring cancer patients receiving chemotherapy and home parenteral nutrition. BMC Cancer 2018; 18 (1): 990, doi: 10.1186/s12885-018-4904-6.
7. Vashi P. G., Dahlk S., Popiel B. et al. A longitudinal study investigating quality of life and nutritional outcomes in advanced cancer patients receiving home parenteral nutrition. BMC Cancer 2014; 14 : 593, doi: 10.1186/1471-2407-14-593.
8. Cotogni P., De Carli L., Passera R. et al. Longitudinal study of quality of life in advanced cancer patients on home parenteral nutrition. Cancer Med 2017; 6 (7): 1799−1806, doi: 10.1002/cam4.1111.
9. Culine S., Chambrier C., Tadmouri A. et al. Home parenteral nutrition improves quality of life and nutritional status in patients with cancer: a French observational multicentre study. Support Care Cancer 2014; 22 (7): 1867−1874, doi: 10.1007/s00520-014-2164-9.
10. Bozzetti F., Cozzaglio L., Biganzoli E. et al. Quality of life and length of survival in advanced cancer patients on home parenteral nutrition. Clin Nutr 2002; 21 (4): 281−288, doi: 10.1054/clnu.2002.0560.
11. Obling S. R., Wilson B. V., Pfeiffer P., Kjeldsen J. Home parenteral nutrition increases fat free mass in patients with incurable gastrointestinal cancer. Results of a randomized controlled trial. Clin Nutr 2019; 38 (1): 182−190, doi: 10.1016/j.clnu.2017.12.011.
12. SPC Olimel N12E. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC164457.pdf&type=spc&as=olimel-n12e-spc
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
