#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Rizika nedostatečné hygieny snímatelných zubních náhrad a aktuální doporučení pro její správné provádění

2. 3. 2021

Důsledná hygiena snímatelných zubních náhrad je nezbytná k zachování jejich dobré funkce, komfortu nošení i k předcházení potenciálním infekčním rizikům, jak lokálním, tak systémovým. Obecně doporučované přístupy zahrnují mechanické čištění i čištění a potlačení růstu plaku chemickou cestou. Prostředky vhodné pro čištění zubních náhrad zahrnují více skupin sloučenin, z nichž každá má jiný mechanismus účinku.

Hygiena snímatelných zubních náhrad

S nedostatečnou hygienou snímatelných zubních náhrad souvisejí jak orální, tak systémová rizika. Doporučení pro čištění zubních náhrad sice nejsou celosvětově jednotná, ale obecně se shodují na nutnosti jak mechanického čištění zubní náhrady, tak jejího chemického čištění a dezinfekce.

Rizika související s nedostatečnou hygienou zubních náhrad

Orální problémy

Na zubních náhradách se mohou hromadit usazeniny, jakými jsou mikrobiální plak, kámen a zbytky jídla. Nejčastěji jsou popisovány problémy jako úhlová stomatitida, stomatitida související se zubními náhradami, nežádoucí pachy, chutě a zbarvení.

Stomatitida související se zubní náhradou je nejčastěji způsobena kvasinkou Candida albicans. Někdy se zhoršuje v souvislosti se sekundárními infekcemi způsobenými dalšími bakteriálními druhy. Kandidóza se projevuje jako mírný zánět a zarudnutí sliznice pod zubní protézou. Candida může také způsobit léze a bolestivost v ústních koutcích, tzv. úhlovou stomatitidu neboli úhlovou cheilitidu.

Akumulace plaku na zubních náhradách také může vést k přemnožení těkavých sloučenin síry, jež jsou vytvářeny bakteriemi a mohou mít za následek halitózu a problémy s vnímáním chuti. K problémům s vnímáním chuti může vést i přítomnost kvasinek Candida.

Ke zbarvení zubní protézy přispívají zejména chromogeny ze stravy. Dalším následkem špatné hygieny je nahromadění zubního kamene prostřednictvím kalcifikace zubního plaku.

Systémová rizika

Usazeniny na zubních náhradách – například mikrobiální plak, kámen a zbytky jídla – také mohou zvyšovat riziko vzniku systémového onemocnění u nositele zubní náhrady, zejména aspirační pneumonie. Studie odhalily, že zubní náhrady bývají často kolonizovány patogenními bakteriemi: methicillin-rezistentním Staphylococcus aureus (MRSA), Streptococcus aureus, Streptococcus pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Haemophilus influenzae B, Streptococcus pyogenes a Moraxella catarrhalis.

Čištění zubních náhrad

Čištění zubní náhrady pomocí kartáčku na zuby nebo běžného kartáčku a vody z vodovodu nemusí k odstranění kandid ani dalších mikroorganismů stačit. Proto se pro prevenci onemocnění souvisejících se zubní náhradou považuje za zásadní každodenní čištění náhrady a její dezinfekce vhodným prostředkem. Ideální prostředek na čištění zubních náhrad by měl být antibakteriální a protiplísňový, netoxický, kompatibilní s materiálem zubní náhrady a neměl by měnit ani poškozovat povrch zubní náhrady.

Možné prostředky k chemické očistě zubních náhrad

Vedle mechanického očištění zubního plaku je vhodné zvolit i některou z možností chemického čištění a dezinfekce. V současnosti jsou užívány tyto:

  1. Alkalické chlornany, které narušují buněčnou membránu bakterií a rozpouští muciny v plaku. Chlornan sodný se však nedoporučuje pro dlouhodobé namáčení akrylových zubních náhrad. Namáčení po dobu delší než 10 minut může poškodit a zesvětlit barvu akrylového materiálu zubní náhrady. Nedoporučuje se pro zubní protézy s kovovou bazí.
  2. Peroxidy alkalických kovů, které narušují zubní plak procesem tvorby mikrobublin.
  3. Čisticí prostředky na bázi kyselin, které narušují buněčnou membránu bakterií a rozpouští zubní kámen.
  4. Čisticí prostředky na bázi enzymů, které používají specifické enzymy, jež degradují tuky, glykoproteiny a další struktury, což pomáhá ničit mikroorganismy v plaku.
  5. Ústní vody a výplachy, jež mají dobrou škálu antibakteriálních vlastností. Mohou být použity k namočení zubních náhrad. Avšak ty, které obsahují chlorhexidin, mohou zubní náhrady zbarvit.

Doporučení

Bylo provedeno několik studií srovnávajících účinnost jednotlivých metod čištění, přesto výsledky nejsou jednoznačné. Nicméně ve většině existujících doporučení vydávaných buď odbornými asociacemi nebo státními zdravotnickými autoritami jednotlivých států panuje shoda, že vhodným postupem ke snížení infekčních rizik souvisejících se zubními náhradami je kombinace mechanické očisty (nejčastěji zubním kartáčkem) a chemické očisty (nejčastěji ponořením do vhodné „lázně“). K dosažení optimálního efektu se doporučuje provádět čištění zubní náhrady každý den.

Základní doporučení lze shrnout do těchto 4 bodů:

  1. Denní čištění zubních náhrad mechanickým způsobem – zubním kartáčkem a účinnou neabrazivní pastou určenou k čištění zubních náhrad (nikoliv zubní pastou).
  2. Denní namáčení v čisticím roztoku na zubní náhrady – zdá se, že tento postup přináší další chemický rozklad zbývajícího plaku a určitou úroveň dezinfekce zubní protézy. Roztoky na čištění zubních náhrad by se měly používat pouze mimo ústa a nositelé zubních náhrad by měli přísně dodržovat pokyny výrobců.
  3. Nositelé zubních náhrad by si neměli nechávat náhradu v ústech přes noc, ledaže by k tomu byly konkrétní důvody. Tato směrnice je ještě důležitější pro lidi s vyšším rizikem vzniku stomatitidy a pro oslabené nebo institucionalizované starší osoby. Namočení do čisticího roztoku na zubní náhrady po mechanickém čištění se zdá být přínosem pro prevenci stomatitidy a potenciálního rizika vzniku pneumonie u těchto skupin lidí.
  4. Všichni pacienti, kteří nosí snímatelné zubní náhrady, by měli pravidelně navštěvovat svého zubního lékaře.

(norg)

Zdroje: 
1. Bartlett D., Carter N., de Baat C. et al. White paper on optimal care and maintenance of full dentures for oral and general health. Oral Health Foundation, 2018 Aug. Dostupné na: www.dentalhealth.org/Handlers/Download.ashx?IDMF=8a8a723a-20c5-4064-8f37-1947ab94481
2. Denture care guidelines. Oral Health Foundation. Dostupné na: www.dentalhealth.org/denturecareguidelines
3. O'Donnell L. E., Smith K., Williams C. et al. Dentures are a reservoir for respiratory pathogens. J Prosthodont 2016; 25 (2): 99−104, doi: 10.1111/jopr.12342.



Štítky
Stomatologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#