S nedostatečnou hygienou snímatelných zubních náhrad souvisejí jak orální, tak systémová rizika. Doporučení pro čištění zubních náhrad sice nejsou celosvětově jednotná, ale obecně se shodují na nutnosti jak mechanického čištění zubní náhrady, tak jejího chemického čištění a dezinfekce.
Na zubních náhradách se mohou hromadit usazeniny, jakými jsou mikrobiální plak, kámen a zbytky jídla. Nejčastěji jsou popisovány problémy jako úhlová stomatitida, stomatitida související se zubními náhradami, nežádoucí pachy, chutě a zbarvení.
Stomatitida související se zubní náhradou je nejčastěji způsobena kvasinkou Candida albicans. Někdy se zhoršuje v souvislosti se sekundárními infekcemi způsobenými dalšími bakteriálními druhy. Kandidóza se projevuje jako mírný zánět a zarudnutí sliznice pod zubní protézou. Candida může také způsobit léze a bolestivost v ústních koutcích, tzv. úhlovou stomatitidu neboli úhlovou cheilitidu.
Akumulace plaku na zubních náhradách také může vést k přemnožení těkavých sloučenin síry, jež jsou vytvářeny bakteriemi a mohou mít za následek halitózu a problémy s vnímáním chuti. K problémům s vnímáním chuti může vést i přítomnost kvasinek Candida.
Ke zbarvení zubní protézy přispívají zejména chromogeny ze stravy. Dalším následkem špatné hygieny je nahromadění zubního kamene prostřednictvím kalcifikace zubního plaku.
Usazeniny na zubních náhradách – například mikrobiální plak, kámen a zbytky jídla – také mohou zvyšovat riziko vzniku systémového onemocnění u nositele zubní náhrady, zejména aspirační pneumonie. Studie odhalily, že zubní náhrady bývají často kolonizovány patogenními bakteriemi: methicillin-rezistentním Staphylococcus aureus (MRSA), Streptococcus aureus, Streptococcus pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Haemophilus influenzae B, Streptococcus pyogenes a Moraxella catarrhalis.
Čištění zubní náhrady pomocí kartáčku na zuby nebo běžného kartáčku a vody z vodovodu nemusí k odstranění kandid ani dalších mikroorganismů stačit. Proto se pro prevenci onemocnění souvisejících se zubní náhradou považuje za zásadní každodenní čištění náhrady a její dezinfekce vhodným prostředkem. Ideální prostředek na čištění zubních náhrad by měl být antibakteriální a protiplísňový, netoxický, kompatibilní s materiálem zubní náhrady a neměl by měnit ani poškozovat povrch zubní náhrady.
Vedle mechanického očištění zubního plaku je vhodné zvolit i některou z možností chemického čištění a dezinfekce. V současnosti jsou užívány tyto:
Bylo provedeno několik studií srovnávajících účinnost jednotlivých metod čištění, přesto výsledky nejsou jednoznačné. Nicméně ve většině existujících doporučení vydávaných buď odbornými asociacemi nebo státními zdravotnickými autoritami jednotlivých států panuje shoda, že vhodným postupem ke snížení infekčních rizik souvisejících se zubními náhradami je kombinace mechanické očisty (nejčastěji zubním kartáčkem) a chemické očisty (nejčastěji ponořením do vhodné „lázně“). K dosažení optimálního efektu se doporučuje provádět čištění zubní náhrady každý den.
Základní doporučení lze shrnout do těchto 4 bodů:
(norg)
Zdroje:
1. Bartlett D., Carter N., de Baat C. et al. White paper on optimal care and maintenance of full dentures for oral and general health. Oral Health Foundation, 2018 Aug. Dostupné na: www.dentalhealth.org/Handlers/Download.ashx?IDMF=8a8a723a-20c5-4064-8f37-1947ab94481
2. Denture care guidelines. Oral Health Foundation. Dostupné na: www.dentalhealth.org/denturecareguidelines
3. O'Donnell L. E., Smith K., Williams C. et al. Dentures are a reservoir for respiratory pathogens. J Prosthodont 2016; 25 (2): 99−104, doi: 10.1111/jopr.12342.
