Do otevřené kontrolované randomizované studie fáze III bylo od května 2016 do července 2017 zařazeno celkem 310 pacientů s NSCLC v pokročilém stadiu a mutací EGFR. Celkem 157 z nich (průměrný věk 57 let; 61,8 % žen) bylo léčeno kombinací bevacizumab (inhibitor vazby VEGF na jeho receptory) + erlotinib (inhibitor EGFR), dalších 153 pacientů (průměrný věk 59 let; 62,3 % žen) dostávalo erlotinib v monoterapii. Zkoumána byla účinnost a bezpečnost zvolené léčby.
Doba přežití bez progrese (PFS) činila u pacientů léčených kombinací bevacizumab + erlotinib 17,9 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 15,2–19,9) a u pacientů na monoterapii erlotinibem 11,2 měsíce (95% CI 9,7–13,8). Poměr rizik [HR] pro progresi onemocnění či úmrtí tedy dosáhl 0,55 (95% CI 0,41–0,73; p < 0,001). Podobné výsledky byly pozorovány i v podskupinách pacientů dle mutace EGFR (ex19del nebo ex21 L858R).
Podskupina pacientů s mozkovými metastázami (n = 91) léčená bevacizumabem + erlotinibem také vykazovala delší PFS, a to 17,9 měsíce (95% CI 15,2–20,7), ve srovnání s 11,1 měsíce (95% CI 9,7–12,5) při monoterapii erlotinibem (HR 0,48; 95% CI 0,27–0,84, p = 0,008). K progresi metastatického postižení CNS došlo u 16 (36,4 %), respektive 20 (42,6 %) nemocných. Celkové přežití (OS) u těchto pacientů činilo 31,6 měsíce (95% CI 23,0–44,3) oproti 26,8 měsíce (95% CI 19,5–32,6).
Nežádoucí příhody stupně ≥ 3 spojené s terapií byly hlášeny u 86 (54,8 %) pacientů léčených bevacizumabem + erlotinibem, respektive u 40 (26,1 %) v případě monoterapie erlotinibem. Celkem 11 (7,0 %) pacientů s kombinační léčbou a 5 (3,3 %) s monoterapií ukončilo léčbu erlotinibem kvůli nežádoucím příhodám. Ve skupině s kombinovanou terapií vysadilo bevacizumab kvůli nežádoucím příhodám celkem 38 (24,2 %) účastníků. Nejčastějšími příčinami byly proteinurie (10,2 %), hypertenze (2,5 %), krvácení do mozku (1,3 %) a krvácení z dutiny ústní (1,3 %).
Kvalita života (QoL) byla srovnatelná v obou skupinách.
Průměrné celkové přežití (OS) k poslednímu update dat (8. leden 2021) před publikací činilo 36,2 měsíce u pacientů na kombinaci bevacizumab + erlotinib a 31,6 měsíce při monoterapii erlotinibem.
U nemocných s dosud neléčeným nemalobuněčným karcinomem plic v pokročilém stadiu bylo pozorováno prodloužení doby přežití bez progrese onemocnění při nasazení kombinace bevacizumab + erlotinib oproti monoterapii erlotinibem, a to včetně pacientů s metastatickým postižením mozku.
(mafi)
Zdroj: Zhou Q., Xu C.-R., Cheng Y. et al. Bevacizumab plus erlotinib in Chinese patients with untreated, EGFR-mutated, advanced NSCLC (ARTEMIS-CTONG1509): a multicenter phase 3 study. Cancer Cell 2021; 39 (9): 1279–1291, doi: 10.1016/j.ccell.2021.07.005.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
