Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je nadváha definovaná jako body mass index (BMI) ≥ 25 kg/m2, obezita jako BMI ≥ 30 kg/m2 a těžká obezita jako BMI ≥ 40 kg/m2.
Obezita není jen nadbytek tělesného tuku. Jde o systémové postižení, které nepříznivě ovlivňuje hormonální rovnováhu, metabolické funkce a celkové zdraví jedince. V současné době je již považována za chronické relabující multifaktoriální neurobehaviorální onemocnění s negativními dopady na řadu orgánových systémů.
Je dobře známo, že obezita či nadváha zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, obstrukční spánkové apnoe, diabetu mellitu 2. typu (DM2) a cévních mozkových příhod (CMP), ale přibývá pádných důkazů, že může také nepříznivě ovlivnit reprodukci cestou řady ovariálních i extraovariálních faktorů. Bylo doloženo, že ženám s obezitou či nadváhou trvá déle, než otěhotní, mají také v průměru méně dětí, vyšší potřebu gonadotropinů a častější aborty. To je způsobeno řadou faktorů, jakými jsou nepravidelná menstruace, snížená kvalita oocytů nebo abnormální endometrium, které je příčinou selhání implantace. Obezita je také spojená s rozvojem onemocnění, která ohrožují zdraví matky a plodu během těhotenství, jako gestační diabetes, hypertenzní poruchy v těhotenství včetně preeklampsie, poruchy růstu plodu a vrozené vady plodu. Po porodu mají obézní ženy větší riziko přetrvávající doživotní inzulinové rezistence a kardiovaskulárních onemocnění.
Uvedená rizika spojená s obezitou mohou u obézních žen, které chtějí otěhotnět, vyvolávat úzkost a depresi. Psychologický dopad obezity zahrnující stres, depresi a nespokojenost s vlastním vzhledem může rovněž nepříznivě ovlivnit reprodukční zdraví. Vzniká bludný kruh, protože stres v důsledku sociálního stigmatu obezity a studu může narušit funkci osy hypothalamus – hypofýza – nadledviny, což nepříznivě ovlivňuje pohlavní hormony a ovulační funkce. Deprese a úzkost navíc podporují nezdravé stravovací návyky a sedavý způsob života, což dále zhoršuje obezitu.
Prekoncepční konzultace představuje jedinečnou příležitost klinicky se zaměřit na snížení tělesné hmotnosti u žen s nadváhou či obezitou jako na krok optimalizující šance na otěhotnění a porod zdravého dítěte. Lékař i pacientka by měli probrat rozsah potřebné redukce hmotnosti, zahájení intervence a její délku vzhledem k plánovanému otěhotnění. Kromě úpravy životního stylu lze dnes v léčbě obezity či nadváhy využít farmakoterapii. Mezi nejúčinnější a relativně bezpečné přípravky patří agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) a duální agonista receptorů pro GLP-1 a glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP).
GLP-1RA jsou syntetická analoga přirozeného hormonu secernovaného v lidském organismu, převážně v tenkém střevě (tzv. inkretinu). Jejich podávání vede ke snížení pocitu hladu, chuti k jídlu, bažení po jídle, zlepšuje inzulinovou senzitivitu a zvyšuje pocit sytosti, čímž napomáhají ke snížení tělesné hmotnosti.
Na trhu jsou dva GLP-1RA (semaglutid a liraglutid) a jeden duální agonista receptorů pro GLP-1 a GIP (tirzepatid), který vykazuje větší účinnost, s průměrným poklesem tělesné hmotnosti o 23 % (v registračních studiích SURMOUNT-1–4). Podávají se v s.c. injekcích (liraglutid 1× denně, semaglutid a tirzepatid 1× týdně), cílová dávka se postupně titruje. Jejich další indikací je léčba DM2.
Díky své účinnosti a bezpečnosti by se tyto přípravky měly stát farmakoterapií obezity/nadváhy 1. volby během roku před pokusem o otěhotnění. Tirzepatid může v Česku předepsat každý lékař, cenu hradí sám pacient.
Nedávno bylo zjištěno, že receptory pro GLP-1 se nacházejí také v reprodukčním traktu většiny savců. GLP-1RA tak mohou vykazovat protizánětlivé a antifibrotické účinky na gonády a endometrium narušené u obezity, diabetu a syndromu polycystických ovarií (PCOS). Výzkum dále naznačuje, že tyto látky mohou u žen s PCOS odvracet morfologický nález na vaječnících a snižovat koncentraci androgenů a jejich biologickou dostupnost. Doloženy byly zlepšení pravidelnosti menstruačního cyklu a vyšší pravděpodobnost početí u žen s nadváhou/obezitou a PCOS, které v prekoncepčním období užívaly GLP-1RA. Další malá studie ukázala vyšší šanci na otěhotnění cestou in vitro fertilizace (IVF) i spontánně po 12týdenní prekoncepční léčbě liraglutidem a metforminem u žen po selhání úpravy životního stylu a reprodukční léčby 1. linie. Zlepšení fertility po užívání GLP-1RA tedy může být dáno i dalšími účinky mimo pokles tělesné hmotnosti, které mohou zahrnovat přímé působení na reprodukční systém.
Dosud nebyly zjištěny žádné nepříznivé důsledky expozice plodu GLP-1RA či duálních agonistů receptorů pro GLP-1 + GIP v I. trimestru těhotenství. Údaje o podávání v těhotenství ale chybějí nebo jsou velmi omezené a studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu. Podávání GLP-1RA se proto v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje. Mají být vysazeny měsíc (u semaglutidu 2 měsíce) před plánovaným těhotenstvím.
GLP-1RA mají také další kontraindikace (rodinnou anamnézu medulárního karcinomu štítné žlázy, akutní pankreatitidu v osobní anamnéze) a nežádoucí účinky, které mohou zhoršovat kvalitu života, i když s časem mizí (nauzea, průjem, zácpa, bolest břicha).
Vzhledem k tomu, že mnoho žen v reprodukčním věku má nadváhu nebo obezitu, která může nepříznivě ovlivnit fertilitu, je snížení tělesné hmotnosti důležitým krokem ke zlepšení šance na otěhotnění a porod zdravého dítěte. Nejnovější třída léků indikovaných k léčbě nadváhy/obezity díky své účinnosti a bezpečnosti a potenciálním přímým příznivým účinkům na reprodukční systém žen představuje pravděpodobný budoucí základní kámen farmakoterapie tohoto chronického onemocnění i v prekoncepčním období.
(zza)
Zdroj: Duah J., Seifer D. B. Medical therapy to treat obesity and optimize fertility in women of reproductive age: a narrative review. Reprod Biol Endocrinol 2025 Jan 6; 23 (1): 2, doi: 10.1186/s12958-024-01339-y.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
