Výrazná a perzistující neutropenie zvyšuje riziko rozvoje febrilní neutropenie (FN), a navíc často vede k nutnosti přerušení onkologické léčby nebo potřebě snížit její intenzitu. Potenciálním negativním důsledkem CIN tedy kromě snížení kvality života v důsledku těžkých infekcí může být také snížená efektivita onkologické léčby.
V prevenci potenciálně fatálních důsledků CIN se využívají faktory stimulující kolonie granulocytů (G-CSF – granulocytes-colony stimulating factors), které indukují proliferaci, maturaci a diferenciaci neutrofilů. Výsledky dosavadních studií naznačují vyšší efektivitu dlouhodobě působících G-CSF ve srovnání s krátkodobě účinkujícími preparáty. Mezi aktuálně schválené a dostupné preparáty patří pegfilgrastim a lipegfilgrastim. Glykopegylovaný lipegfilgrastim má ve srovnání s pegfilgrastimem odlišný farmakokinetický profil (clearance lipegfilgrastimu je pomalejší) při zachování stejné efektivity. Recentní studie naznačují nižší incidenci FN a vyšší absolutní počty neutrofilů u pacientů léčených lipegfilgrastimem ve srovnání s pegfilgrastimem.
Cílem prezentované práce belgických autorů (Akpo et al., 2017) byla analýza nákladů a užitku (CUA – cost-utility analysis) srovnávající pegfilgrastim a lipegfilgrastim u pacientek s nádorem prsu stadia II–IV. Na rozdíl od dosud publikovaných analýz nákladů a užitku, srovnávajících pouze incidenci FN u jednotlivých preparátů, byly v této studii zohledněny také další komplikace CIN jako těžká neutropenie, infekce a přerušení chemoterapie, které významně ovlivňují morbiditu a mortalitu nemocných.
Pro analýzu nákladů a užitku byl vyvinut Markovův model, který poskytuje matematický rámec pro modelování náhodně se měnících situací. Ten byl aplikován na data týkající se komplikací souvisejících s probíhající chemoterapií a dále na období po podání chemoterapie. Podkladem pro vytvoření modelu byly tři sady dat: klinická data byla získána z dosud publikovaných klinických studií, data ohledně klinických postupů a hodnocení kvality života vycházela ze strukturovaného průzkumu mezi belgickými lékaři a zdrojem dat ohledně nákladů na léčbu byly veřejně dostupné vládní zdravotnické databáze.
Model vycházel z relativního rizika (RR) 0,34 a poměru šancí (OR – odds ratio) 0,98 pro výskyt FN při profylaxi lipegfilgrastimem ve srovnání s pegfilgrastimem (jednalo se o hodnoty vypočítané z dříve publikované metaanalýzy − Bond et al., 2015). Délka života byla u pacientek léčených lipegfilgrastimem o 21 dnů delší, náklady na léčbu představovaly 9845 eur (vs. 10 208 eur při léčbě pegfilgrastimem). Podkladem delšího přežívání a nižších nákladů na léčbu lipegfilgrastimem bylo nižší riziko těžké neutropenie a infekce u pacientů léčených lipegfilgrastimem.
Analýza nákladů a užitku konstatovala efektivitu lipegfilgrastimu v léčbě pacientek s karcinomem prsu stadia II–IV.
(alz)
Zdroje:
