Když zlatý standard ztrácí lesk: Polysomnografie není dobrým prediktorem subjektivní kvality spánku

4. 10. 2018

Subjektivní hodnocení kvality spánku se v klinické praxi i ve výzkumu využívá relativně často. Není však zcela jasné, do jaké míry koreluje s hodnocením spánku pomocí polysomnografie, zejména u starší populace. Nedávno publikovaná studie odborníků z několika amerických univerzit se proto tuto otázku snažila objasnit.

Inzerce

Úvod

Klinicky je subjektivní hodnocení spánku nesmírně důležité. Nespokojenost s množstvím či kvalitou spánku jsou hlavní rysy insomnie a je známo, že tyto stížnosti často nekorelují s objektivním hodnocením spánku pomocí polysomnografie (PSG). Jak u mladých dospělých, tak i u starších osob již byla objevena řada objektivních korelátů lepší kvality spánku (snížení noční bdělosti, vyšší účinnost spánku, méně přechodů ze spánku do bdělosti, delší polysomnograficky určené spánkové fáze N2 a N3, zkrácení fáze N1). Studie, které se touto problematikou zaobíraly, však byly prováděny na poměrně malém vzorku pacientů.

Metodika a průběh studie

Prezentovaná studie zahrnula 1024 starších mužů a 459 starších žen. Před PSG hodnocením spánku vyplnili účastníci dotazník týkající se demografických a psychologických charakteristik. Polysomnografický záznam nočního spánku v domácím prostředí byl následován ranní sérií otázek na hodnocení kvality spánku. Informace byly zpracovány pomocí multivariabilních modelů. K výběru atributů určujících subjektivní kvalitu spánku a výpočtu jejich relevance byly použity zvlášť pro muže i pro ženy dva různé algoritmy strojového učení, LASSO penalizovaná regrese a metoda náhodného lesa (random forest).

Výsledná zjištění

Posuzováno bylo 38 demografických a klinických korelátů kvality spánku. Společně však vysvětlovaly pouze 11–17 % rozporů v předpovědi subjektivní kvality spánku. Subjektivnímu hodnocení odpovídala u obou pohlaví a ve všech modelech nejvíce objektivně určená efektivita spánku. Signifikantními prediktory subjektivní kvality spánku byly i celková doba spánku a střídání spánkových fází, nikoliv však množství pomalých spánkových vln.

Závěr

Objektivní hodnocení spánku pomocí PSG u starších osob odpovídalo subjektivnímu hodnocení pouze částečně. K nejdůležitějším objektivním korelacím patřily efektivita spánku, celková doba spánku a střídání spánkových fází. Objektivní hodnocení kvality spánku je zatím nedosažitelné a pochopení této problematiky zůstává důležitým úkolem dalších výzkumů.

(dos)

Zdroj: Kaplan K. A., Hirshman J., Hernandez B. et al.; Osteoporotic Fractures in Men (MrOS), Study of Osteoporotic Fractures SOF Research Groups. When a gold standard isn’t so golden: lack of prediction of subjective sleep quality from sleep polysomnography. Biol Psychol 2017 Feb; 123: 37−46, doi: 10.1016/j.biopsycho.2016.11.010.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Neurologie Psychiatrie Praktické lékařství pro dospělé Praktické lékařství pro děti a dorost
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Psoriáza: patofyziologické mechanizmy, léčba
Autoři: Prim. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, MBA. Ph.D.

Léčba akutní bolesti - možnosti a způsob rozhodování
Autoři: MUDr. David Doležal

Možnosti nefarmakologického ovlivnění hypercholesterolémie
Autoři: MUDr. Marek Vícha, doc. MUDr. Jan Václavík, F.E.S.C. Ph.D.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se