Nemalobuněčné plicní karcinomy s mutací v genu anaplastické lymfomové kinázy (ALK+ NSCLC) se vyskytují u 2−5 % případů karcinomu plic. Přítomné jsou zejména u adenokarcinomů, nekuřáků či bývalých slabších kuřáků a mladších pacientů.
Cílená terapie vykazuje v porovnání s chemoterapií vyšší frekvenci léčebných odpovědí, prodloužení času do progrese onemocnění (PFS) i prodloužení celkového přežití (OS).
Prvním registrovaným inhibitorem ALK byl krizotinib, poté následovala léčiva generace druhé (alektinib, brigatinib, ceritinib) a třetí (lorlatinib), vykazující lepší prostupnost hematoencefalickou bariérou, což snižuje výskyt či progresi mozkových metastáz. Všechny inhibitory ALK jsou určeny k perorálnímu podání.
Brigatinib je inhibitor tyrosinkinázy, který blokuje ALK, onkogen C-ros (ROS1) a receptor inzulinu podobného růstového faktoru (IGF-1R). Jeho účinnost byla prokázána u pacientů s přestavbou genu ALK a ROS1, kteří byli rezistentní vůči krizotinibu. Monoterapie brigatinibem se indikuje dospělým pacientům s pokročilým ALK+ NSCLC bez předchozí léčby inhibitorem ALK nebo pacientům s pokročilým ALK+ NSCLC po léčbě krizotinibem.
ALTA-1L byla randomizovaná otevřená registrační studie fáze III srovnávající účinnost brigatinibu v porovnání s krizotinibem u dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastatickým NSCLC s prokázanou mutací genu ALK, kteří nebyli dříve léčeni inhibitorem ALK. Celkem bylo do studie zařazeno 275 pacientů. Ti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k léčbě brigatinibem (90 mg 1× denně prvních 7 dní, poté 180 mg 1× denně) nebo krizotinibem (250 mg 2× denně). Stratifikace probíhala dle přítomnosti mozkových metastáz a předchozí aplikace chemoterapie. Léčba brigatinibem trvala do progrese onemocnění nebo do výskytu nepřijatelné toxicity.
Medián trvání léčebné odpovědi dosáhl 24,3 měsíce při léčbě brigatinibem a 8,4 měsíce při léčbě krizotinibem. Medián doby do progrese onemocnění (PFS, hodnoceno zaslepenou nezávislou hodnotící komisí − BIRC) byl konzistentně vyšší u pacientů léčených brigatinibem (24,0 měsíců brigatinib vs. 11,0 měsíců krizotinib; poměr rizik [HR] 0,49; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,35−0,68; p < 0,0001). Výsledky byly obdobné při hodnocení investigátorem (medián PFS 29,4 vs. 9,2; HR 0,43; 95% CI 0,31–0,61). Léčba brigatinibem poskytovala lepší kvalitu života a prodloužila čas do zhoršení skóre celkového zdravotního stavu oproti krizotinibu (HR 0,70; 95% CI 0,49–1,00; p = 0,049).
U pacientů, kteří měli při vstupu do studie mozkové metastázy, brigatinib významně prodloužil intrakraniální PFS oproti krizotinibu (24,0 vs. 5,6 měsíce; HR 0,31; 95% CI 0,17–0,56; p < 0,0001).
V průběhu studie nebyla pozorována nová bezpečnostní rizika při léčbě brigatinibem.
Brigatinib prokázal svoji superioritu v léčbě ALK-pozitivního NSCLC v porovnání s krizotinibem, a tím rozšiřuje možnosti 1. linie léčby těchto pacientů, a to i v případě výskytu metastáz do CNS.
(eko)
Zdroj: Černovská M. Brigatinib. Acta Medicinae 2021; 3: 104–106.
