Pro nově diagnostikované pacienty s MDS jsou k dispozici klasifikační kritéria, která klinikům pomáhají při plánování terapie. V praxi však byly pozorovány rozdíly v kvalitě života nemocných dle jejich věku, pohlaví či rizika progrese onemocnění.
Nedávno publikovaná studie vycházela z dat 927 dospělých s nově diagnostikovaným MDS. K hodnocení kvality života byl využit dotazník QLQ-C30 (Quality of Life Questionnaire − Core30). Ten se skládá z 5 funkčních škál (fyzické, sociální, emocionální, kognitivní a schopnosti plnit každodenní aktivity) a 1 škály hodnotící celkové zdraví/kvalitu života. Dále dotazník hodnotí četnost běžných příznaků nádorových onemocnění (únava, bolest, nevolnost/zvracení, dušnost, ztráta chuti, nespavost, průjem, zácpa a finanční problémy). Rozpětí hodnot pro každý parametr je 0−100 s tím, že 100 odpovídá nejvyšší kvalitě života.
Prognóza pacientů byla stanovena pomocí skóre IPSS (International Prognostic Scoring System), v potaz byla brána i revidovaná verze IPSS-R. IPSS dělí pacienty do 4 skupin dle rizika progrese onemocnění (nízké, střední 1, střední 2 a vysoké).
Medián věku hodnocených pacientů činil 71,6 roku. 54,4 % jich mělo alespoň 1 komorbiditu. 70,3 % pacientů bydlelo s partnerem/partnerkou, většina měla střední (42,8 %) nebo nižší (43,5 %) úroveň vzdělání. Ve vzorku bylo 54,6 % (dle IPSS) / 42,2 % (dle IPSS-R) pacientů s nižším rizikem a 45,4 % (dle IPSS) / 57,8 % (dle IPSS-R) s vyšším rizikem progrese onemocnění.
U mužů s nižším rizikem progrese byly pozorovány významné rozdíly v kvalitě života mezi mladšími (30−59 let) a staršími osobami. Nejméně 1 skupina starších pacientů vykazovala v porovnání s nejmladší věkovou skupinou klinicky významně horší výsledky v 11 škálách kvality života, lepší hodnoty měla pouze v oblasti financí. V případě žen dosahovala alespoň 1 starší věková skupina v porovnání s nejmladší věkovou skupinou klinicky významně horších výsledků v 6 z 10 škál kvality života.
Naproti tomu u pacientů s vysokým rizikem progrese MDS vykazovala nejmladší skupina trend k celkově nejhorším výsledkům kvality života. U mužů měla nejméně 1 starší věková skupina klinicky významně lepší výsledky kvality života než nejmladší věková skupina v 9 z 12 škál, u žen v 6 z 8 škál. Muži měli obecně vyšší skóre kvality života než ženy.
Muži s nízkým rizikem progrese nejčastěji popisovali zhoršení fyzického stavu (54 %), dušnost (53 %) a únavu (29 %), ženy fyzický stav (65 %), dušnost (55 %) a emoční stav (42 %). Pacienti s vyšším rizikem progrese nejčastěji popisovali nejčastěji zhoršení fyzického stavu (muži 61 %, ženy 77 %), dušnost (muži 60 %, ženy 62 %) a únavu (muži 41 %, ženy 52 %).
Překvapivé je, že pacienti s vysokým rizikem progrese MDS z nejmladší skupiny (30−59 let) vykazovali horší funkční status a vyšší frekvenci průvodních symptomů (hlavně únavy a dušnosti) než nejméně 1 starší věková skupina. Naopak u pacientů s nižším rizikem progrese MDS nebyl tento trend pozorován. Toto zjištění zčásti odpovídá výsledkům předchozích studií u pacientů se solidními nádory, kde mladší skupiny s metastázami hlásily vyšší intenzitu průvodních příznaků než starší skupiny a opačně tomu bylo u časnějších stadií onemocnění.
Studie zjistila klinicky závažné obtíže u více než poloviny pacientů již při stanovení diagnózy MDS. Ženy obecně vykazovaly vyšší intenzitu obtíží oproti mužům v několika funkčních aspektech. Výsledky mohou klinikům pomoci lépe pochopit dopad MDS na kvalitu života pacientů.
(dape)
Zdroj: Efficace F., Al Essa W., Platzbecker U. et al. Health-related quality of life profile of newly diagnosed patients with myelodysplastic syndromes by age, sex, and risk group: a real-world study by the GIMEMA. Hemasphere 2023 Aug 30; 7 (9): e944, doi: 10.1097/HS9.0000000000000944.
2007-CZ-2400001
