Prediabetes Lifestyle Intervention Study (PLIS) byla randomizovaná kontrolovaná multicentrická studie, která proběhla na 8 pracovištích v univerzitních nemocnicích v Německu. Jejím primárním cílem bylo zhodnotit přínos konvenční intervence u jedinců s prediabetem s nízkým rizikem a intenzifikované intervence u jedinců s prediabetem s vyšším rizikem.
Celkem 1105 jedinců s prediabetem diagnostikovaným na základě oGTT podle kritérií Americké diabetologické asociace (ADA) bylo stratifikováno do fenotypu HR nebo LR. Stratifikace proběhla na základě prahů sekrece inzulinu, inzulinové senzitivity a obsahu tuku v játrech. Účastníci ve skupině LR byli následně randomizováni v poměru 1 : 1. Kontrolní podskupina neměla žádnou intervenci stran životního stylu, intervenční podskupina podstoupila běžnou intervenci. Účastníci s HR byli randomizováni do podskupiny s běžnou intervencí nebo s intenzivní intervencí. Primárním sledovaným parametrem byla glykémie po 2 hodinách při oGTT po 12 měsících intervence. Poté byli účastníci sledováni po dobu 2 let.
Při konvenční i intenzifikované intervenci bylo cílem snížení tělesné hmotnosti o 5 % u jedinců s BMI > 25 kg/m2, a to cestou snížení konzumace tuků na < 30 % celkového energetického příjmu a nasycených tuků na < 10 % celkového energetického příjmu a zvýšení příjmu vlákniny na > 15 g/1000 kcal celkového energetického příjmu.
Součástí konvenční intervence bylo 8 sezení během 1 roku a účastníkům bylo doporučeno věnovat se pohybové aktivitě 3 hodiny týdně. V rámci intenzifikované intervence účastníci podstoupili 16 sezení během roku a dostali doporučeno 6 hodin pohybové aktivity týdně. V průběhu 30–60minutových sezení byli edukováni o stravě na základě vlastních záznamů zkonzumovaných potravin v předchozích 4 dnech. Konzultace o pohybové aktivitě vycházela ze záznamů akcelerometrů. Během každého sezení bylo stanoveno 5 cílů: 3 dietní, 1 ohledně pohybové aktivity a 1 týkající se tělesné hmotnosti.
Vyšetření po 1 roce podstoupilo 908 (82 %) účastníků. Ve skupině s HR vedla intenzifikovaná intervence v porovnání s intervencí konvenční ke snížení glykémie po 2 hodinách při oGTT o 0,29 mmol/l (95% interval spolehlivosti [CI] −0,54 až −0,04; p = 0,025). Ve skupině s LR nebyl zjištěn významný rozdíl v tomto parametru mezi konvenční intervencí a absencí intervence (zvýšení o 0,19 mmol/l; 95% CI −0,22 až 0,60; p = 0,4).
Během celého 3letého sledování byla intenzifikovaná intervence u jedinců s HR spojena s častější konverzí k normální glukózové toleranci než konvenční intervence (poměr rizik [HR] 1,57; 95% CI 1,17−2,10; p = 0,003). Ve skupině s LR vedla konvenční intervence ke konverzi k normální glukózové toleranci častěji než absence této intervence (HR 2,02; 95% CI 1,18−3,43; p = 0,01).
U jedinců s HR došlo při intenzifikované intervencí v porovnání s konvenční intervencí ke snížení obsahu tuku v játrech o 1,34 procentního bodu (95% CI −2,17 až −0,5; p = 0,002) a k poklesu kardiometabolického rizika o 1,82 procentního bodu (95% CI −3,13 až −0,5; p = 0,007).
U jedinců s prediabetem s vysokým rizikem lze intenzifikací intervence životního stylu zlepšit glykemické a kardiometabolické výsledky. Individualizovaná intervence založená na rizikovém fenotypu může pomoci lépe zacílit prevenci diabetu.
(lkt)
Zdroj: Fritsche A., Wagner R., Heni M. et al. Different effects of lifestyle intervention in high- and low-risk prediabetes: results of the randomized controlled prediabetes lifestyle intervention study (PLIS). Diabetes 2021 Dec; 70 (12): 2785−2795, doi: 10.2337/db21-0526.
