Australští autoři se pomocí systematického průzkumu literatury a metaanalýzy dostupných studií pokusili zhodnotit, zda inzulinový senzitizér metformin může u diabetiků snižovat celkovou mortalitu a výskyt nemocí spojených se stárnutím ve srovnání s nediabetickou populací i s diabetiky s jiným typem léčby.
Proces stárnutí je charakterizován progresivním poškozením organismu na úrovni buněčné i orgánové, které je způsobeno postupně se zhoršující funkcí opravných mechanismů. Nemoci spojené se stárnutím jsou pak výsledkem hromadění chyb v těchto opravných mechanismech. Jelikož se do vysokého věku dostává stále větší část populace, stávají se délka života i nemoci spojené se stárnutím aktuálním zdravotním i společenským problémem.
Jednou z látek, u nichž se jeví, že by mohly mít pozitivní vliv na délku života, je metformin. U modelových organismů (myši, háďátko obecné − Caenorhabditis elegans) prodlužuje život, i když stále není jasné, jakým mechanismem k tomu přesně dochází. Může se jednat o ovlivnění buněčné signalizace cestou inzulinu a IGF-1, ovlivnění inhibice mTOR, snížení zátěže volnými radikály, potlačení zánětlivé reakce, omezení poškození DNA a aktivaci AMP-aktivovaných proteinových kináz.
Práce věnované dané problematice byly vyhledány v databázích Pubmed a Embase a dalších databázích nepublikovaných studií. Nalezeno bylo celkem 21 027 studií, z nichž bylo vybráno 260 fulltextů k detailnímu prostudování: 207 bylo nakonec vyloučeno a 53 zahrnuto do metaanalýzy (13 se zabývalo vlivem metforminu na celkovou mortalitu a 49 na nemoci spojené se stárnutím).
Pacienti s diabetem 2. typu léčení metforminem měli významně nižší celkovou mortalitu než nediabetická populace (poměr rizik [HR] 0,93; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,88–0,99) a také než diabetici 2. typu léčení jinými antidiabetiky než metforminem (HR 0,72; 95% CI 0,65–0,80), léčení inzulinem (HR 0,68; 95% CI 0,63–0,75) nebo sulfonylureou (HR 0,80; 95% CI 0,66–0,97).
U diabetiků na metforminu byl dále zaznamenán nižší výskyt nádorových onemocnění ve srovnání s nediabetickou populací (relativní riziko [RR] 0,94; 95% CI 0,92–0,97).
Výskyt kolorektálního karcinomu (CRC) byl u diabetiků léčených metforminem ve srovnání s diabetiky léčenými jiným typem terapie signifikantně snížený (HR 0,91; 95% CI 0,84–0,98). V jedné studii byla signifikantně snížená incidence CRC zaznamenána i u diabetiků léčených metforminem ve srovnání s běžnou populací (RR 0,73; 95% CI 0,58–0,92).
Signifikantní snížení incidence bylo nalezeno u pacientů s diabetes mellitus 2. typu léčených metforminem ve srovnání s diabetiky s jinou léčbou rovněž v případě nádorů prsu (HR 0,71; 95% CI 0,54–0,92) a plic (HR 0,80; 95% CI 0,65–0,98).
U diabetiků léčených metforminem byl zaznamenán nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s pacienty užívajícími jiná antidiabetika než metformin (HR 0,76; 95% CI 0,66–0,87) nebo léčenými inzulinem (HR 0,78; 95% CI 0,73–0,83). U uživatelů metforminu byl oproti diabetikům s jinou léčbou nalezen signifikantní pokles výskytu cévních mozkových příhod (HR 0,70; 95% CI 0,53–0,93).
Z hlediska rizika fraktur měl metfomin vliv na signifikantní snížení jejich výskytu ve srovnání s léčbou rosiglitazonem (HR 0,64; 95% CI 0,46–0,88); tento efekt přetrvával více u žen.
Pacienti užívající metformin měli ve srovnání s ostatními diabetiky výrazně nižší incidenci glaukomu s otevřeným úhlem (HR 0,75; 95% CI 0,59–0,95).
U pacientů léčených metforminem déle než 6 let byl ve srovnání s ostatními diabetiky zaznamenán pozitivní vliv na kognitivní funkce (poměr šancí [OR] 0,49; 95% CI 0,25–0,95).
Podle výsledků této metaanalýzy by mohl mít metformin u diabetiků 2. typu geroprotektivní efekt napomáhající k prodloužení života a oddálení rozvoje nemocí souvisejících se stárnutím. Pacienti s diabetem mellitem 2. typu léčení metforminem mají nižší riziko výskytu onkologických onemocnění než běžná populace a nižší riziko rozvoje kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu a plic ve srovnání s diabetiky léčenými jiným typem terapie. Podobně z hlediska snížení rizika výskytu kardiovaskulárních onemocnění (a konkrétně cévních mozkových příhod) i dalších chorob často spojených s vyšším věkem je metformin v léčbě diabetu výhodou.
(epa)
Zdroj: Campbell J. M., Bellman S. M., Stephenson M. D., Lisy K. Metformin reduces all-cause mortality and diseases of ageing independent of its effect on diabetes control: a systematic review and meta-analysis. Ageing Res Rev 40; 2017 : 31–44, doi: 10.1016/j.arr.2017.08.003.
