Diabetes a obezita v době pandemie: patofyziologické souvislosti a cesty jak snižovat rizika

22. 10. 2020

Riziko těžkého průběhu onemocnění COVID-19 je podle dosavadních poznatků dané především vyšším věkem pacienta a přítomností komorbidit, jakými jsou diabetes mellitus nebo kardiovaskulární onemocnění. Dalším nezávislým rizikovým faktorem je obezita. Její souvislost s aktuální pandemií diskutuje ve svém článku mezinárodní tým autorů z Izraele, Itálie, Velké Británie, Belgie a Hongkongu, tj. zemí již v první vlně poměrně masivně zasažených.

Začarovaný kruh

Obezita je globální problém a její prevalence se neustále zvyšuje − v USA je obézních 42 % dospělých, v České republice má 56 % dospělých osob nadváhu a 17 % trpí obezitou. Kritická situace spojená s pandemií COVID-19 vedla k uzavření mnoha zařízení, a po určitou dobu dokonce i k doporučení nevycházet, čímž se nutně proměnil životní styl velké části populace. Pravděpodobným důsledkem bude další nárůst výskytu obezity, a přestože izolace a karanténa je z hlediska populačního šíření přínosným opatřením, zvýšením počtu obézních může dojít k opětovnému zvýšení rizika těžkého průběhu.

Některé provedené studie ukazují, že během karantény významná část populace více jí a méně cvičí, přestože alespoň v domácích podmínkách cvičit může. Změnila se také skladba stravy, ve které se zvýšil podíl sacharidů.

Proč právě obezita?

Obezita zhoršuje průběh COVID-19 nejspíš multifaktoriálně. Mezi nejčastěji diskutované patofyziologické procesy patří následující:

  1. Narušení plicních funkcí, které nastává při tlaku obézního břicha na bránici, omezuje ventilaci a ztěžuje mukociliární clearance, tím pádem pravděpodobně i virovou clearance.
  2. Obezita je asociovaná se vzestupem hladiny prozánětlivých cytokinů a prozánětlivý stav, hypoxie, imobilizace a diseminovaná intravaskulární koagulace nastartovaná onemocněním COVID-19 zvyšují u citlivých jedinců riziko tromboembolismu. Prokázáno to bylo u pacientů s BMI > 30.
  3. Endotelová dysfunkce, která je pro obezitu typická, stejně jako pro hypertenzi a diabetes mellitus, se také může podílet na zvýšení morbidity. Akutní poškození endotelu, které nastává při COVID-19, může mít za následek mikrovaskulární dysfunkci, prosakování cév, alveolární edém a hypoxii, přičemž rizika jsou vyšší u osob, jež měly poškozený endotel už před nákazou. Přítomnost koronaviru v endotelu a následná apoptóza a pyroptóza jsou také prokázané.
  4. Obézní lidé mají vyšší hladiny enzymu ACE-2, který má mimo jiné funkci receptoru usnadňujícího penetraci koronaviru do buněk. Tím se virus snáze šíří, aktivuje imunitu a způsobuje cytokinové poruchy.
  5. Viscerální tuková tkáň může sama o sobě být predispozicí k horšímu průběhu COVID-19. Toto podezření působí interleukin IL-6, jehož hladiny měly osoby zemřelé následkem COVID-19 výrazně zvýšené a který je viscerální tukovou tkání secernován. Ektopická viscerální tuková tkáň je také důležitá, jak ukázaly výsledky pacientů s akumulací tuku v plicích a břišních orgánech. Její přítomnost byla asociovaná s vyšší potřebou intenzivní péče a intubace.
  6. Deficience vitaminu D, která je při obezitě častá, může zvyšovat riziko komplikací virových infekcí, tedy i COVID-19.

Několik jednoduchých doporučení

Rizika spojená s obezitou mají přeci jen jeden pozitivní aspekt: Obezitu totiž můžeme na rozdíl od mnoha jiných faktorů ovlivnit. Přesněji řečeno, mohou ji ovlivnit sami pacienti, pokud o to budou mít zájem. Lékař jim může alespoň do začátku poradit, jak si při hubnutí počínat. Mezinárodní tým autorů níže citovaného článku navrhl několik bodů, jež jsou v aktuální situaci bezesporu racionální, a přitom poměrně jednoduché:

  1. Je důležité udržovat vyváženou skladbu stravy, případně ji odlehčit. První krok nastává už při nákupu. Ovoce a zeleniny má být dostatek, aby byly pořád po ruce a nebylo nutné sahat po ničem jiném.
  2. Pacientům by mohlo pomoci nahlédnutí do kalorických tabulek a vytipování jídel, která jsou nízkokalorická a atraktivní. I na ně je poté dobré při nákupu myslet.
  3. Je vhodné omezit návštěvy restaurací a cukráren (pokud tyto provozy právě nejsou pro hosty uzavřené, jako tomu je aktuálně v říjnu 2020 v Česku), protože zde se snáze podléhá nezdravým stereotypům. S tím souvisí systémové opatření − redukce prostoru pro reklamu na nezdravá jídla a podpora projektů informujících o zdravé stravě a racionálním životním stylu.
  4. Podle aktuálních možností je vhodné zařadit do denního plánu pohyb − venku či doma. Při domácím cvičení je možné využít on-line vysílání cvičitelů.

Závěr

Pro pacienty je důležité, aby změnu životního stylu považovali za pozitivní a schůdnou. Redukce váhy může nejen pomoci snížit rizika, spojená s onemocněním COVID-19, ale bude velkým přínosem i do postpandemické budoucnosti.

(pez)

Zdroje:
1. Akirov A., Cahn A., Del Prato S. et al. Tackling obesity during the COVID-19 pandemic. Diabetes Metab Res Rev 2020 Aug 14; e3393, doi: 10.1002/dmrr.3393 [Epub ahead of print].
2. Puklová V. Výskyt nadváhy a obezity. Státní zdravotní ústav Praha, září 2018. Dostupné na: www.szu.cz/uploads/documents/chzp/info_listy/Vyskyt_nadvahy_a_obezity_2018.pdf



Štítky
Diabetologie Interní lékařství Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se