Podle mezinárodní klasifikace ICHD-3 (International Classification of Headache Disorders) je tzv. medication overuse headache (MOH) definovaná jako bolest hlavy, která je u pacienta s již dříve existující bolestí hlavy přítomna minimálně 15 dnů v měsíci, přičemž dochází k pravidelnému nadužívání 1 či více léků určených k symptomatickému ovlivnění bolesti hlavy, jež trvá déle než 3 měsíce. U ergotaminu, opioidů, triptanů nebo kombinovaných analgetik je to více než 10 dnů v měsíci, u jednosložkových analgetik nebo jakékoliv jejich kombinace s ergotaminem, triptany či opioidy potom více než 15 dnů v měsíci, bez nadužívání jednotlivých typů.
Rozsáhlá studie amerických autorů publikovaná v roce 2017 si kladla za cíl zhodnotit nadužívání akutní analgetické medikace u pacientů s migrenózní bolestí hlavy. Do studie bylo zapojeno celkem 15 133 pacientů trpících migrénou. Průměrný věk činil 43 let, 73 % tvořily ženy. Kritéria MOH splnilo celkem 15,4 % respondentů.
Autoři studie publikované v časopisu Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie hodnotili údaje 153 pacientů (114 žen a 39 mužů splňujících kritéria MOH) ze 7 center pro bolest hlavy v Česku. Z celkového počtu nadužívalo 62 % pacientů 1 preparát, 30 % 2 léky a 8 % 3 léky. Nejčastěji nadužívaným lékem byl sumatriptan ve 30 %, na druhém místě byl ibuprofen ve 23 % a po něm následoval eletriptan ve 20 % případů. V průměru pacienti užívali 35 tablet za měsíc průměrně po dobu 4 let.
Nejtěžším úkolem v managmentu MOH je vysvětlit pacientovi, že bolest hlavy souvisí s nadužíváním medikace a že nejlepší cestou je její přerušení. Cílem studie Carlsenové et al. publikované v roce 2018 bylo porovnat efekt úplného ukončení podávání nadužívané medikace oproti restrikci dávek, a to u 72 pacientů s MOH původně trpících migrénou nebo tenzní bolestí hlavy. Oba programy byly efektivní, detoxifikace však byla výrazně efektivnější. V 6měsíčním sledování byla zaznamenána redukce počtu dnů s bolestí hlavy o 46 vs. 22 %, do epizodické migrény potom přešlo 70 % nemocných po detoxu a 42 % po restrikci dávek.
Ne všichni jsou schopni nebo motivováni vyřešit MOH detoxifikací. Recentní randomizovaná dvojitě zaslepená klinická studie Teppera et al. porovnávala účinnost erenumabu v dávce 70 mg nebo 140 mg s placebem u 667 nemocných s chronickou migrénou. V podskupině pacientů splňujících kritéria MOH (41 %) bylo prokázáno, že v porovnání s placebem vedly obě dávky erenumabu ke snížení četnosti migrenózních atak i potřeby antimigrenózní léčby. Ve 3. měsíci došlo u pacientů na terapii erenumabem k průměrné redukci počtu dní s migrénou za měsíc o 6,6 u obou dávek erenumabu oproti 3,5 dne v placebovém rameni. Minimálně 50 % snížení počtu migrenózní dnů pak dosáhlo 36, resp. 35 % jedinců léčených nižší, respektive vyšší dávkou erenumabu oproti 18 % ve skupině s placebem. Terapie erenumabem navíc znamenala zmírnění disability, a tedy zlepšení kvality života.
Pacienti s chronickou migrénou a nadužíváním medikace nejsou v neurologických ordinacích vzácností. Pro nemocné, u kterých je detoxifikace neúspěšná či nerealizovatelná, je erenumab novou nadějí.
(dos)
Zdroje:
1. Marková J. Bolesti hlavy při nadužívání akutní analgetické medikace. Neurologie pro praxi 2012; 13 (1): 14–16.
2. Schwedt T. J., Alam A., Reed M. L. et al. Factors associated with acute medication overuse in people with migraine: results from the 2017 migraine in America symptoms and treatment (MAST) study. J Headache Pain 2018; 19 (1): 38, doi: 10.1186/s10194-018-0865-z.
3. Marková J., Mastík J., Doležil D. a kol. Nadužívání léků pacienty s chronickou denní bolestí hlavy v České republice. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2011; 74/107 (1): 67–71.
4. Tepper S. J., Diener H. C., Ashina M. et al. Erenumab in chronic migraine with medication overuse: subgroup analysis of a randomized trial. Neurology 2019; 92: e2309–e2320, doi: 10.1212/WNL.0000000000007497.
5. Carlsen L. N., Munksgaard S. B., Jensen R. H., Bendtsen L. Complete detoxification is the most effective treatment of medication-overuse headache: a randomised controlled open-label trial. Cephalalgia 2018; 38 : 225–236, doi: 10.1177/0333102417737779.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
