V lednu 2018 byla v prvním čísle časopisu Cephalalgia Mezinárodní společnosti pro bolesti hlavy (IHS − International Headache Society) publikována nejnovější, již třetí Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-3 − International Classiffication of Headache Disorders, 3rd edition). Stalo se tak po 5 letech platnosti její beta-verze, která již zaznamenala řadu změn v porovnání s druhou klasifikací (ICHD-2) vydanou v roce 2004. Současná klasifikace má být v souladu s novou Mezinárodní klasifikací nemocí MKN-11 Světové zdravotnické organizace (WHO), která byla schválena v roce 2019 a měla by vejít v platnost 1. 1. 2022.
Na oficiálním překladu a odborné recenzi se podílelo všech 9 současných členů výboru sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP. Autoři překladu záměrně nepřekládali do češtiny zažité a všeobecně známé anglické názvy jako cluster headache. Jiné názvy primárních bolestí hlavy jako thunderclap nebo nummular headache sice uvedli jako prudce nastupující bolest hlavy či okrskovou bolest hlavy, jejich anglickou verzi však pro snadnější orientaci ponechali v závorce za českým překladem. Dále například nepřevádějí termín hypnická bolest hlavy (hypnic headache) na bolest hlavy vznikající ve spánku a při probuzení. Dávají též přednost odbornějším označením perzistentní před přetrvávající či z latiny vycházejícím pojmům paroxysmální a intrakraniální před záchvatovitý a nitrolební.
Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy se nově dělí do 4 skupin označených I–IV. Původní rozdělení do 14 skupin (1–14) však i nadále zůstává téměř beze změny (pouze skupina č. 3 obsahovala pojem cluster headache už v názvu):
(Pozn.: Překlad neuveden, podjednotky budou doplněny při další revizi.)
Nová verze Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy přináší v porovnání s ICHD-2 řadu inovací. Některé skupiny bolestí hlavy zůstávají beze změny (např. Tenzní typ bolesti hlavy), jiné prošly řadou změn (např. Migréna). V klasifikaci se objevují nové diagnózy, jiné vymizely nebo došlo k jejich přesunu v rámci jednotlivých skupin. Zde uvádíme jako příklad změny ve skupině č. 1 Migréna.
Migréna s kmenovou aurou (1.2.2) byla dříve nepřesně označována jako bazilární migréna, s arteria basilaris však nesouvisí. Do skupiny hemiplegických migrén (HM) se nyní řadí hemiplegická migréna familiární (1.2.3.1) a sporadická (1.2.3.2). Familiární HM byla nově rozšířena na 4 podtypy, sporadická byla původně samostatným podtypem migrény s aurou. Retinální migréna (1.2.4) je nově řazena do podskupiny migrén s aurou. Chronická migréna (1.3) nyní figuruje jako samostatná jednotka, dříve byla uváděna jako komplikace migrény. Ze současné verze klasifikace vymizela jednotka označovaná jako pravděpodobně chronická migréna. Nový je termín epizodické syndromy, které mohou být asociovány s migrénou (1.6; původně periodické syndromy v dětství). Jejich podskupinou je nově benigní paroxysmální torticollis (1.6.3).
(mafi)
Zdroj: Nežádal T., Marková J., Bártková A. a kol. Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-3) – oficiální český překlad. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2020; 83/116 (2): 145–152.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
