Význam suplementace hořčíku v léčbě deprese

12. 10. 2017

Vztah hořčíku a deprese je v literatuře dobře zdokumentován, data týkající se vlastní účinnosti suplementace jsou však nejednoznačná. Proto byla navržena randomizovaná klinická studie, jejímž cílem bylo otestovat hypotézu, že suplementace hořčíkem (v podobě dobře vstřebatelného MgCl2) ovlivňuje klinické příznaky deprese.

Metodika a průběh studie

Do studie bylo zařazeno 126 nemocných starších 18 let, u kterých byla diagnostikována mírná až středně závažná forma klinické deprese s odpovídajícím skóre v dotazníku PHQ-9 (Patient Health Questionnaire 9) v rozmezí 5−19 bodů. Pacienti netrpěli žádným dalším psychiatrickým onemocněním, myasthenia gravis, ani poruchou funkce gastrointestinální traktu či ledvin. 

Dvanáctitýdenní studie měla zkřížené uspořádání. Jedna skupina pacientů užívala 2000 mg MgCl2 denně (množství čistého hořčíku 248 mg denně) v týdnu 1−6, v týdnu 7−12 hořčík neužívala. Druhá skupina užívala stejné dávky hořčíku v týdnech 7−12, v týdnech 1−6 hořčík neužívala. S pacienty byl každé 2 týdny veden telefonický rozhovor a zaznamenáno skóre v PHQ-9 a rovněž skóre v dotazníku GAD-7 (General Anxiety Disorder 7) zaměřeném na symptomy úzkosti.

Primárním cílem studie byl rozdíl ve změně skóre PHQ-9 během fáze užívání hořčíku a během kontrolní fáze, kdy hořčík užíván nebyl. PHQ-9 skóre se pohybuje v rozpětí 0−27 bodů; skóre 0−4 odpovídá žádné a 20−27 těžké depresi. Jako sekundární cíle byly dále sledovány následující parametry: změna skóre GAD-7 (rozpětí 0−21 bodů), nežádoucí účinky, adherence pacientů k léčbě (měřená podle počtu užitých tablet) a jejich ochota užívat hořčík také v budoucnosti.

Výsledky

Do statistické analýzy bylo zahrnuto 112 pacientů. Nejčastějším důvodem vyloučení ze studie byla změna v terapeutickém režimu (např. změna dávky antidepresiv).

Skóre PHQ-9 se celkově zlepšilo o 4,2 bodu (interval spolehlivosti [CI] −5,4 až −2,9; p < 0,001). Multivariační analýza vyloučila vliv jiných faktorů, jako věk, pohlaví, typ užívaných antidepresiv, kouření nebo alkohol. Zlepšení nastalo v průměru 2 týdny po začátku suplementace a horšilo se postupně po jejím ukončení, opět přibližně po dobu 2 týdnů. V případě skóre GAD-7 došlo k celkovému zlepšení o 4,7 bodu (CI −6,0 až −3,3; p < 0,001).

Adherence k léčbě dosáhla 83 % ve skupině, která měla aktivní léčbu v týdnech 1–6, a 82 % ve skupině aktivně léčené v týdnech 7–12. Celkem 61 % pacientů by bylo ochotných v budoucnu hořčík opět užívat. Nejčastějším nežádoucím účinkem byl průjem, pacienti v aktivní periodě udávali dále statisticky významně častěji bolest hlavy.

Závěr a diskuse

Výsledky studie naznačují, že suplementace hořčíkem vede u pacientů s mírnou a střední formou deprese a s anxietou k signifikantnímu zlepšení klinických projevů měřených standardizovanými dotazníky. Adherence k této léčbě je zároveň poměrně vysoká. Limitací této práce je však absence kontrolní skupiny užívající placebo a rovněž absence zaslepení. Pacientům rovněž nebyly měřeny hladiny hořčíku v plazmě. Pro ověření výsledků a případné objasnění fyziologického mechanismu zodpovědného za daný efekt je třeba provést další klinické studie.

(alz)

Zdroj: Tarleton E. K., Littenberg B., MacLean C. D. et al. Role of magnesium supplementation in the treatment of depression: a randomized clinical trial. PLoS One 2017; 12 (6): e0180067, doi: 10.1371/journal.pone.0180067.



Štítky
Gynekologie a porodnictví Interní lékařství Neurologie Praktické lékařství pro dospělé
Nejnovější kurzy
Hořčík nad zlato aneb Nedostatek magnézia z pohledu internisty, neurologa a gynekologa
Autoři: MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., MUDr. Magdaléna Hlavačková, MUDr. Petra Herboltová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se