S rostoucí prevalencí a incidencí hypertenze je třeba hledat dostupná a bezpečná opatření, která budou účinná při snižování krevního tlaku. Jelikož jsou poznatky týkající se vlivu hořčíku nekonzistentní, byla provedena metaanalýza s cílem vyhodnotit vliv perorálně podávaného hořčíku na krevní tlak u dospělých osob.
Metaanalýza zahrnovala 34 randomizovaných dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií z databází Medline a Embase. Do analyzovaných studií bylo zapojeno 2028 subjektů ve věku 18–84 let, z nichž přibližně polovina (1010 osob) dostávala hořčík a 1018 subjektům bylo podáváno placebo. Ve většině studií byla pacientům minimálně měsíc před začátkem sledování přerušena jejich běžná antihypertenzní medikace.
Doba trvání studií se pohybovala mezi 3 týdny a 6 měsíci. Přípravky s hořčíkem se v jednotlivých studiích lišily dávkou i složením. Denní dávka se pohybovala od 240 mg do 960 mg denně a hořčík byl podáván ve formě oxidu, hydroxidu, chloridu, aspartátu, laktátu, citrátu nebo pidolátu hořečnatého.
Denní dávka 368 mg hořčíku (medián) podávaná po dobu 3 měsíců (medián) vedla ke snížení krevního tlaku – systolický tlak poklesl o 2 mmHg (p < 0,01), diastolický o 1,78 mmHg (p <0,001). Zároveň byl zaznamenán nárůst hladiny hořčíku v séru o 0,05 mmol/l (p < 0,001).
Další analýzy potom ukázaly, že denní dávka 200 mg podávaná 1 měsíc je dostatečná ke zvýšení sérových hladin hořčíku. Vyšší dávky (≥ 300 mg/den) nebo delší podávání (≥ 2 měsíce) jsou nutné k dosažení maximálních sérových hladin. Průměrně bylo navýšení sérové hladiny hořčíku o 0,1 mmol/l spojeno se snížením diastolického tlaku o 2,26 mmHg.
Kvalita jednotlivých studií měla podle autorů metaanalýzy vliv na výsledná zjištění. Ve studiích, jejichž kvalita byla na vyšší úrovni, byly změny systolického i diastolického krevního tlaku při suplementaci hořčíku považovány za významné. Naopak u studií nižší kvality se rozdíly neprokázaly.
Jako nedostatek prezentované metaanalýzy lze označit menší rozsah některých analyzovaných studií a také hodnocení hladiny hořčíku pomocí jeho sérové koncentrace. Tento způsob měření nemusí být vzhledem k distribuci hořčíku v organismu nejspolehlivějším ukazatelem.
Zjištění naznačují příčinnou souvislost mezi suplementací hořčíku a snížením krevního tlaku. Perorální suplementaci tohoto prvku lze doporučit jako prevenci vysokého krevního tlaku nebo jako doplňkové opatření k farmakoterapii hypertenze. Další klinické studie s kvalitním designem zaměřené na hodnocení změn krevního tlaku by mohly tato zjištění potvrdit a přinést upřesňující poznatky k této problematice.
(pak)
Zdroj: Zhang X., Li Y., Del Gobbo L. C. et al. Effects of magnesium supplementation on blood pressure: a meta-analysis of randomized double-blind placebo-controlled trials. Hypertension 2016; 68 (2): 324–333, doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.116.07664.
