Na našem trhu je k dispozici řada preparátů s obsahem magnezia, nejvyšší obsah hořčíku v jedné dávce nabízí preparát Magnosolv. Jeho výdej je vázán na lékařský předpis.
Na našem trhu je k dispozici řada preparátů s obsahem magnezia, nejvyšší obsah hořčíku v jedné dávce nabízí preparát Magnosolv. Jeho výdej je vázán na lékařský předpis. V neurologické ambulantní praxi se setkáváme s řadou stavů, kde lze Magnosolv v léčbě využít. Patří sem profylaxe migrény – zejména v graviditě, tenzní bolesti hlavy, latentní tetanie, crampi a jiné. Příklady uvádí níže uvedené kazuistiky.
Profylaxe migrény v graviditě: 36letá pacientka, úřednice, sledována pro astma bronchiale (Xyzal 1× 1, Miflonid 1× 1), jinak dosud vážněji nestonala, otec trpěl v mládí na migrény. Pacientka sama trpí migrénami od puberty. Topický neurologický nález je negat., MRI mozku s negat. nálezem. Záchvaty se objevovaly zcela pravidelně na počátku menstruace, dále při změnách počasí a stresu – zpravidla 3–4× do měsíce. K výraznému zhoršení došlo po nasazení hormonální antikoncepce, která musela být pro toto vysazena. Na záchvaty migrény zkoušela postupně všechny dostupné triptany, efekt má jen eletriptan. V rámci profylaxe záchvatů během let zkoušena řada preparátů s nevalným efektem, na topiramatu v dávce 2× 50 mg bylo dosaženo stabilizace stavu – migrény pouze katameniálně, eletriptan s dobrým efektem. Pro plánovanou graviditu byla léčba topiramatem počátkem roku 2012 postupně ukončena. Pacientka během následujícího měsíce otěhotněla. Během prvního měsíce gravidity 4× silný záchvat migrény s profusním zvracením, který si pokaždé vyžádal infuzní léčbu na lůžkovém neurologickém oddělení. V rámci profylaxe záchvatů migrény nasazen Magnosolv v dávce 2× 1, v následujících měsících se migréna objevuje 2× do měsíce, je slabší intenzity a dobře odpovídá na terapii sumatriptanem. Pacientka užívá Magnosolv i nyní v době kojení (v dávce 1× 1), migréna se vyskytuje i nadále 2× do měsíce, po užití sumatriptanu pacientka 12 hod. nekojí.
Tenzní cefalea: 40letý pacient, operní pěvec, řadu let vertebrogenní obtíže – opakované blokády krční i bederní páteře při hypermobilitě, bolesti hlavy mívá v záhlaví při blokádě krční páteře, jinak na bolesti hlavy nikdy netrpěl. Počátkem roku 2013 vystaven velkému stresu – obavy ze ztráty zaměstnání, je cizinec – měl potíže s udělením povolení k trvalému pobytu, … Od února 2013 každodenní bolest hlavy, difuzní, tlaková, bez jiných potíží. Někdy se s bolestí hlavy již probudí, ale častěji se bolest hlavy objeví během dne a její intenzita narůstá v odpoledních a večerních hodinách. Ibuprofen 400 mg s dobrým efektem na bolest – za měsíc spotřebuje až 40 tbl. Potíže trvají přesto, že svízelná osobní situace se již vyřešila. V neurologickém nálezu známky vyšší nervosvalové dráždivosti, blok krční páteře a spasmus šíjových svalů i trapézů. Pacient odeslán na fyzioterapii, nasazen Magnosolv v dávce 2× 1, po měsíci výrazné zlepšení, bolest hlavy 3× do týdne, spotřeba ibuprofenu zredukována na 8 tbl. za měsíc, po dalším měsíci potřeboval ibuprofen již jen 3× za měsíc. Magnosolv snížen na 1× 1, fyzioterapie ukončena, pacient pokračuje pravidelným samocvičením dle instruktáže, ibuprofen užije jen výjimečně – cca 1–2 tbl. za měsíc.
Latentní tetanie: 22letá pacientka, dělnice, léčena pro astma bronchiale (užívá Combair spray), v dětství prodělala infekční mononukleózu, v 17 letech sekcio cesarea, má jednu zdravou dceru, matka pacientky se dlouhodobě léčí pro latentní tetanii. Pacientka si stěžuje na pocit vnitřního napětí, časté pocity brnění jazyka a kolem úst a brnění obou rukou, potíže se zhoršují v chladu a při fyzické námaze, často křeče v drobných svalech ručních. V obj. neurologickém nálezu Chvostek bilat. +++, povšechně živé šlachookostnicové reflexy, jinak je topický neurologický nález negativní, šíje volná. RTG C páteře bez patologického nálezu. EMG vyšetření neprokazuje syndrom karpálního tunelu, tetanický test silně pozitivní – krátce po zahájení testu se objevuje křeč charakteru „porodnické ruky“. Mineralogram vč. magnezémie a kalcémie je v normě. Nasazen Magnosolv 2× 1. Pacientka léčbu snáší dobře, po 2 měsících uvádí podstatný ústup obtíží, dávka snížena na 1 sáček Magnosolvu denně – bez zhoršení stavu. Na této terapii je pacientka dosud – bez podstatnějších potíží.
Crampi (lumbální spinální stenóza): 72letá pacientka léčena pro hypofunkci štítnice, poruchu metabolismu tuků, hypertenzi a refluxní esofagitis, trvale užívá Euthyrox, Vasilip, Gasec a Loristu. Vyšetřena v r. 2012 pro chronické bolesti v dolní části zad, spinální klaudikace a kořenový syndrom S1 bilat. Dle CT bederní páteře pokročilá osteochondróza L5/S1, protruse degenerovaného disku v kontaktu s durálním vakem a útlakem kořenů S1 bilat. Pacientka odmítá úvahu o operačním řešení. Při intenzivní pravidelné rhb a medikaci gabapentin 3× 400 mg došlo k ústupu intenzivních bolestí a zmírnění parestezií, pacientku nadále obtěžují (zejména noční) křeče v lýtkových svalech, které ji opakovaně budí. Po nasazení Magnosolvu v dávce 1× 1 dochází postupně k vymizení křečí, při pravidelné rehabilitaci a na terapii gabapentin 3× 400 mg + Magnosolv 1× 1 je pacientka již více než rok bez větších obtíží, křeče se objevují jen po větší fyzické námaze.
Parestezie při polyneuropatii: 67letá pacientka, sledovaná dlouhodobě pro hypertenzi a anxiózně-depresivní syndrom. Trvale užívá Amprilan, Aerius a Citalon. V roce 2010 se po viróze objevilo brnění a mravenčení akrálně na obou dolních a méně výrazně i na horních končetinách, objektivní neurologický nález byl negativní, V EMG známky lehké axonální senzitivní polyneuropatie. Potíže bránily v usnutí, rušily spánek. Pacientka užívala preparáty s B vitaminy po dobu 2 měsíců – bez vlivu na obtíže. Následně postupně nasazen gabapentin do dávky 3× 300 mg – na této dávce ospalá, utlumená, nižší dávka bez efektu – léčba gabapentinem ukončena. Parestezie trvají, kontrolní EMG v r. 2011 již s negativním nálezem. Nasazen Magnosolv v dávce 1× 1, po 4 týdnech dochází k úplnému vymizení parestesií , léčba Magnosolvem ukončena po dalších dvou měsících, k recidivě parestezií nedošlo.
První se týká nežádoucích účinků. Jediným nežádoucím účinkem, který uvádí SPC, je výskyt řídké stolice. S tímto problémem se skutečně v praxi setkáváme. V mnoha případech se však jedná spíše o účinek žádoucí, a to pro pacienty – častěji ženy – trpící zácpou. V případech, kde je řídká stolice problémem, zpravidla postačí užívat Magnosolv po jídle či rozdělit sáček do dvou dávek. Na tomto místě je vhodné též připomenout, že u pacientů užívajících kalium šetřící diuretika je vhodná kontrola hladiny kalia v krvi a dieta chudá na draslík.
Druhá poznámka se týká úhrady Magnosolvu ze zdravotního pojištění. Úhrada Magnosolvu má indikační omezení, přípravek je hrazen v terapii onemocnění s prokázanou či suspektní hypomagnezémií. Není hrazen při podávání v podpůrné a doplňkové léčbě jiných onemocnění, jejichž souvislost s hypomagnezémií není jasně prokázána. Přípravek může k úhradě zdravotní pojišťovnou předepsat pouze lékař se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, onkologie, neurologie, vnitřní lékařství, gynekologie a geriatrie. Ve snaze neupřít našim pacientům oprávněnou úhradu preparátu pojišťovnou jsme provedli před nasazením Magnosolvu vyšetření hladiny magnezia v krvi u 63 pacientů s diagnózou migréna, tenzní cefalea, crampi a latentní tetanie. U všech vyšetřovaných pacientů byla magnezémie v mezích normy. Toto zjištění není v souladu s literárním údajem, který uvádí hypomagnezémii u 7–52 % hospitalizovaných pacientů (Wilhelm Z.: Co je dobré vědět o hořčíku. Praktické lékárenství 2007, 3, 132–138). Naši pacienti tedy nesplňovali podmínky úhrady preparátu ze zdravotního pojištění, a léčbu si tudíž hradili a hradí sami. Nesetkali jsme se s žádným případem odmítnutí léčby z finančních důvodů.
Magnosolv pro mne představuje užitečný nástroj, který dokáže řadě pacientů ulevit od obtíží bez rizika podstatnějších nežádoucích účinků.
MUDr. Veronika Hořenínová, Interna-neurologie s. r. o., Praha 1
Literatura: Souhrn údajů o přípravku, Magnosolv, 7. 4. 2010 www.sukl.cz, Magnosolv, informace o základní úhradě Wilhelm Z.: Co je dobré vědět o hořčíku. Praktické lékárenství 2007, 3, 132–138
