Magnosolv v neurologické ambulantní praxi (MUDr. Veronika Hořenínová, Interna-neurologie s. r. o., Praha 1)

Na našem trhu je k dispozici řada preparátů s obsahem magnezia, nejvyšší obsah hořčíku v jedné dávce nabízí preparát Magnosolv. Jeho výdej je vázán na lékařský předpis. V neurologické ambulantní praxi se setkáváme s řadou stavů, kde lze Magnosolv v léčbě využít. Patří sem profylaxe migrény –⁠ zejména v graviditě, tenzní bolesti hlavy, latentní tetanie, crampi a jiné. Příklady uvádí níže uvedené kazuistiky.

Kazuistika č. 1

Profylaxe migrény v graviditě: 36letá pacientka, úřednice, sledována pro astma bronchiale (Xyzal 1× 1, Miflonid 1× 1), jinak dosud vážněji nestonala, otec trpěl v mládí na migrény. Pacientka  sama trpí migrénami od puberty. Topický neurologický nález je negat., MRI mozku s negat. nálezem. Záchvaty se objevovaly zcela pravidelně na  počátku menstruace, dále při změnách počasí a stresu –⁠ zpravidla 3–4× do měsíce. K výraznému zhoršení došlo po nasazení hormonální  antikoncepce, která musela být pro toto vysazena. Na záchvaty migrény  zkoušela postupně všechny dostupné triptany, efekt má jen eletriptan. V rámci profylaxe záchvatů během let zkoušena řada preparátů s nevalným  efektem, na topiramatu v dávce 2× 50 mg bylo dosaženo stabilizace stavu –⁠ migrény pouze katameniálně, eletriptan s dobrým efektem. Pro plánovanou graviditu byla léčba topiramatem počátkem roku 2012 postupně ukončena. Pacientka během následujícího měsíce otěhotněla. Během prvního měsíce  gravidity 4× silný záchvat migrény s profusním zvracením, který si  pokaždé vyžádal infuzní léčbu na lůžkovém neurologickém oddělení. V rámci profylaxe záchvatů migrény nasazen Magnosolv v dávce 2× 1, v následujících měsících se migréna objevuje 2× do měsíce, je slabší  intenzity a dobře odpovídá na terapii sumatriptanem. Pacientka užívá  Magnosolv i nyní v době kojení (v dávce 1× 1), migréna se vyskytuje i nadále 2× do měsíce, po užití sumatriptanu pacientka 12 hod. nekojí.

Kazuistika č. 2

Tenzní cefalea: 40letý pacient, operní pěvec, řadu  let vertebrogenní obtíže –⁠ opakované blokády krční i bederní páteře při  hypermobilitě, bolesti hlavy mívá v záhlaví při blokádě krční páteře, jinak na bolesti hlavy nikdy netrpěl. Počátkem roku 2013 vystaven  velkému stresu –⁠ obavy ze ztráty zaměstnání, je cizinec –⁠ měl potíže  s udělením povolení k trvalému pobytu, … Od února 2013 každodenní bolest hlavy, difuzní, tlaková, bez jiných potíží. Někdy se s bolestí hlavy  již probudí, ale častěji se bolest hlavy objeví během dne a její  intenzita narůstá v odpoledních a večerních hodinách. Ibuprofen 400 mg  s dobrým efektem na bolest –⁠ za měsíc spotřebuje až 40 tbl. Potíže  trvají přesto, že svízelná osobní situace se již vyřešila. V neurologickém nálezu známky vyšší nervosvalové dráždivosti, blok krční páteře a spasmus šíjových svalů i trapézů. Pacient odeslán na  fyzioterapii, nasazen Magnosolv v dávce 2× 1, po měsíci výrazné  zlepšení, bolest hlavy 3× do týdne, spotřeba ibuprofenu zredukována na 8 tbl. za měsíc, po dalším měsíci potřeboval ibuprofen již jen 3× za  měsíc. Magnosolv snížen na 1× 1, fyzioterapie ukončena, pacient  pokračuje pravidelným samocvičením dle instruktáže, ibuprofen užije jen  výjimečně –⁠ cca 1–2 tbl. za měsíc.

Kazuistika č. 3

Latentní tetanie: 22letá pacientka, dělnice, léčena pro astma bronchiale (užívá Combair spray), v dětství prodělala  infekční mononukleózu, v 17 letech sekcio cesarea, má jednu zdravou  dceru, matka pacientky se dlouhodobě léčí pro latentní tetanii. Pacientka si stěžuje na pocit vnitřního napětí, časté pocity brnění  jazyka a kolem úst a brnění obou rukou, potíže se zhoršují v chladu a při fyzické námaze, často křeče v drobných svalech ručních. V obj. neurologickém nálezu Chvostek bilat. +++, povšechně živé  šlachookostnicové reflexy, jinak je topický neurologický nález  negativní, šíje volná. RTG C páteře bez patologického nálezu. EMG  vyšetření neprokazuje syndrom karpálního tunelu, tetanický test silně  pozitivní –⁠ krátce po zahájení testu se objevuje křeč charakteru „porodnické ruky“. Mineralogram vč. magnezémie a kalcémie je v normě. Nasazen Magnosolv 2× 1. Pacientka léčbu snáší dobře, po 2 měsících uvádí podstatný ústup obtíží, dávka snížena na 1 sáček Magnosolvu denně –⁠ bez zhoršení stavu. Na této terapii je pacientka dosud –⁠ bez podstatnějších potíží.

Kazuistika č. 4 

Crampi (lumbální spinální stenóza): 72letá pacientka léčena pro hypofunkci štítnice, poruchu metabolismu tuků, hypertenzi a refluxní esofagitis, trvale užívá Euthyrox, Vasilip, Gasec a Loristu. Vyšetřena v r. 2012 pro chronické bolesti v dolní části zad, spinální  klaudikace a kořenový syndrom S1 bilat. Dle CT bederní páteře pokročilá  osteochondróza L5/S1, protruse degenerovaného disku v kontaktu  s durálním vakem a útlakem kořenů S1 bilat. Pacientka odmítá úvahu o operačním řešení. Při intenzivní pravidelné rhb a medikaci gabapentin 3× 400 mg došlo k ústupu intenzivních bolestí a zmírnění parestezií, pacientku nadále obtěžují (zejména noční) křeče v lýtkových svalech, které ji opakovaně budí. Po nasazení Magnosolvu v dávce 1× 1 dochází  postupně k vymizení křečí, při pravidelné rehabilitaci a na terapii  gabapentin 3× 400 mg + Magnosolv 1× 1 je pacientka již více než rok bez  větších obtíží, křeče se objevují jen po větší fyzické námaze.

Kazuistika č. 5

Parestezie při polyneuropatii: 67letá pacientka, sledovaná dlouhodobě pro hypertenzi a anxiózně-depresivní syndrom. Trvale užívá Amprilan, Aerius a Citalon. V roce 2010 se po viróze  objevilo brnění a mravenčení akrálně na obou dolních a méně výrazně i na horních končetinách, objektivní neurologický nález byl negativní, V EMG známky lehké axonální senzitivní polyneuropatie. Potíže bránily v usnutí, rušily spánek. Pacientka užívala preparáty s B vitaminy po dobu 2 měsíců –⁠ bez vlivu na obtíže. Následně postupně nasazen gabapentin do  dávky 3× 300 mg –⁠ na této dávce ospalá, utlumená, nižší dávka bez efektu –⁠ léčba gabapentinem ukončena. Parestezie trvají, kontrolní EMG v r. 2011 již s negativním nálezem. Nasazen Magnosolv v dávce 1× 1, po 4 týdnech dochází k úplnému vymizení parestesií , léčba Magnosolvem  ukončena po dalších dvou měsících, k recidivě parestezií nedošlo.

K preskripci Magnosolvu ještě dvě poznámky, které pokládám za podstatné.

První se týká nežádoucích účinků. Jediným nežádoucím účinkem, který  uvádí SPC, je výskyt řídké stolice. S tímto problémem se skutečně  v praxi setkáváme. V mnoha případech se však jedná spíše o účinek  žádoucí, a to pro pacienty –⁠ častěji ženy –⁠ trpící zácpou. V případech, kde je řídká stolice problémem, zpravidla postačí užívat Magnosolv po  jídle či rozdělit sáček do dvou dávek. Na tomto místě je vhodné též  připomenout, že u pacientů užívajících kalium šetřící diuretika je  vhodná kontrola hladiny kalia v krvi a dieta chudá na draslík.

Druhá poznámka se týká úhrady Magnosolvu ze zdravotního pojištění. Úhrada Magnosolvu má indikační omezení, přípravek je hrazen v terapii  onemocnění s prokázanou či suspektní hypomagnezémií. Není hrazen při  podávání v podpůrné a doplňkové léčbě jiných onemocnění, jejichž  souvislost s hypomagnezémií není jasně prokázána. Přípravek může  k úhradě zdravotní pojišťovnou předepsat pouze lékař se specializovanou  způsobilostí v oboru psychiatrie, onkologie, neurologie, vnitřní  lékařství, gynekologie a geriatrie. Ve snaze neupřít našim pacientům  oprávněnou úhradu preparátu pojišťovnou jsme provedli před nasazením  Magnosolvu vyšetření hladiny magnezia v krvi u 63 pacientů s diagnózou  migréna, tenzní cefalea, crampi a latentní tetanie. U všech  vyšetřovaných pacientů byla magnezémie v mezích normy. Toto zjištění  není v souladu s literárním údajem, který uvádí hypomagnezémii u 7–52 % hospitalizovaných pacientů (Wilhelm Z.: Co je dobré vědět o hořčíku. Praktické lékárenství 2007, 3, 132–138). Naši pacienti tedy nesplňovali  podmínky úhrady preparátu ze zdravotního pojištění, a léčbu si tudíž  hradili a hradí sami. Nesetkali jsme se s žádným případem odmítnutí  léčby z finančních důvodů.

Magnosolv pro mne představuje užitečný nástroj, který dokáže řadě  pacientů ulevit od obtíží bez rizika podstatnějších nežádoucích účinků.

MUDr. Veronika Hořenínová, Interna-neurologie s. r. o., Praha 1

Literatura: Souhrn údajů o přípravku, Magnosolv, 7. 4. 2010 www.sukl.cz, Magnosolv, informace o základní úhradě Wilhelm Z.: Co je dobré vědět o hořčíku. Praktické lékárenství 2007, 3, 132–138