Na našem trhu je k dispozici řada preparátů s obsahem magnezia, nejvyšší obsah hořčíku v jedné dávce nabízí preparát Magnosolv. Jeho výdej je vázán na lékařský předpis.
Na našem trhu je k dispozici řada preparátů s obsahem magnezia, nejvyšší obsah hořčíku v jedné dávce nabízí preparát Magnosolv. Jeho výdej je vázán na lékařský předpis. V neurologické ambulantní praxi se setkáváme s řadou stavů, kde lze Magnosolv v léčbě využít. Patří sem profylaxe migrény – zejména v graviditě, tenzní bolesti hlavy, latentní tetanie, crampi a jiné. Příklady uvádí níže uvedené kazuistiky.
Profylaxe migrény v graviditě: 36letá pacientka, úřednice, sledována pro astma bronchiale (Xyzal 1× 1, Miflonid 1× 1), jinak dosud vážněji nestonala, otec trpěl v mládí na migrény. Pacientka sama trpí migrénami od puberty. Topický neurologický nález je negat., MRI mozku s negat. nálezem. Záchvaty se objevovaly zcela pravidelně na počátku menstruace, dále při změnách počasí a stresu – zpravidla 3–4× do měsíce. K výraznému zhoršení došlo po nasazení hormonální antikoncepce, která musela být pro toto vysazena. Na záchvaty migrény zkoušela postupně všechny dostupné triptany, efekt má jen eletriptan. V rámci profylaxe záchvatů během let zkoušena řada preparátů s nevalným efektem, na topiramatu v dávce 2× 50 mg bylo dosaženo stabilizace stavu – migrény pouze katameniálně, eletriptan s dobrým efektem. Pro plánovanou graviditu byla léčba topiramatem počátkem roku 2012 postupně ukončena. Pacientka během následujícího měsíce otěhotněla. Během prvního měsíce gravidity 4× silný záchvat migrény s profusním zvracením, který si pokaždé vyžádal infuzní léčbu na lůžkovém neurologickém oddělení. V rámci profylaxe záchvatů migrény nasazen Magnosolv v dávce 2× 1, v následujících měsících se migréna objevuje 2× do měsíce, je slabší intenzity a dobře odpovídá na terapii sumatriptanem. Pacientka užívá Magnosolv i nyní v době kojení (v dávce 1× 1), migréna se vyskytuje i nadále 2× do měsíce, po užití sumatriptanu pacientka 12 hod. nekojí.
Tenzní cefalea: 40letý pacient, operní pěvec, řadu let vertebrogenní obtíže – opakované blokády krční i bederní páteře při hypermobilitě, bolesti hlavy mívá v záhlaví při blokádě krční páteře, jinak na bolesti hlavy nikdy netrpěl. Počátkem roku 2013 vystaven velkému stresu – obavy ze ztráty zaměstnání, je cizinec – měl potíže s udělením povolení k trvalému pobytu, … Od února 2013 každodenní bolest hlavy, difuzní, tlaková, bez jiných potíží. Někdy se s bolestí hlavy již probudí, ale častěji se bolest hlavy objeví během dne a její intenzita narůstá v odpoledních a večerních hodinách. Ibuprofen 400 mg s dobrým efektem na bolest – za měsíc spotřebuje až 40 tbl. Potíže trvají přesto, že svízelná osobní situace se již vyřešila. V neurologickém nálezu známky vyšší nervosvalové dráždivosti, blok krční páteře a spasmus šíjových svalů i trapézů. Pacient odeslán na fyzioterapii, nasazen Magnosolv v dávce 2× 1, po měsíci výrazné zlepšení, bolest hlavy 3× do týdne, spotřeba ibuprofenu zredukována na 8 tbl. za měsíc, po dalším měsíci potřeboval ibuprofen již jen 3× za měsíc. Magnosolv snížen na 1× 1, fyzioterapie ukončena, pacient pokračuje pravidelným samocvičením dle instruktáže, ibuprofen užije jen výjimečně – cca 1–2 tbl. za měsíc.
Latentní tetanie: 22letá pacientka, dělnice, léčena pro astma bronchiale (užívá Combair spray), v dětství prodělala infekční mononukleózu, v 17 letech sekcio cesarea, má jednu zdravou dceru, matka pacientky se dlouhodobě léčí pro latentní tetanii. Pacientka si stěžuje na pocit vnitřního napětí, časté pocity brnění jazyka a kolem úst a brnění obou rukou, potíže se zhoršují v chladu a při fyzické námaze, často křeče v drobných svalech ručních. V obj. neurologickém nálezu Chvostek bilat. +++, povšechně živé šlachookostnicové reflexy, jinak je topický neurologický nález negativní, šíje volná. RTG C páteře bez patologického nálezu. EMG vyšetření neprokazuje syndrom karpálního tunelu, tetanický test silně pozitivní – krátce po zahájení testu se objevuje křeč charakteru „porodnické ruky“. Mineralogram vč. magnezémie a kalcémie je v normě. Nasazen Magnosolv 2× 1. Pacientka léčbu snáší dobře, po 2 měsících uvádí podstatný ústup obtíží, dávka snížena na 1 sáček Magnosolvu denně – bez zhoršení stavu. Na této terapii je pacientka dosud – bez podstatnějších potíží.
Crampi (lumbální spinální stenóza): 72letá pacientka léčena pro hypofunkci štítnice, poruchu metabolismu tuků, hypertenzi a refluxní esofagitis, trvale užívá Euthyrox, Vasilip, Gasec a Loristu. Vyšetřena v r. 2012 pro chronické bolesti v dolní části zad, spinální klaudikace a kořenový syndrom S1 bilat. Dle CT bederní páteře pokročilá osteochondróza L5/S1, protruse degenerovaného disku v kontaktu s durálním vakem a útlakem kořenů S1 bilat. Pacientka odmítá úvahu o operačním řešení. Při intenzivní pravidelné rhb a medikaci gabapentin 3× 400 mg došlo k ústupu intenzivních bolestí a zmírnění parestezií, pacientku nadále obtěžují (zejména noční) křeče v lýtkových svalech, které ji opakovaně budí. Po nasazení Magnosolvu v dávce 1× 1 dochází postupně k vymizení křečí, při pravidelné rehabilitaci a na terapii gabapentin 3× 400 mg + Magnosolv 1× 1 je pacientka již více než rok bez větších obtíží, křeče se objevují jen po větší fyzické námaze.
Parestezie při polyneuropatii: 67letá pacientka, sledovaná dlouhodobě pro hypertenzi a anxiózně-depresivní syndrom. Trvale užívá Amprilan, Aerius a Citalon. V roce 2010 se po viróze objevilo brnění a mravenčení akrálně na obou dolních a méně výrazně i na horních končetinách, objektivní neurologický nález byl negativní, V EMG známky lehké axonální senzitivní polyneuropatie. Potíže bránily v usnutí, rušily spánek. Pacientka užívala preparáty s B vitaminy po dobu 2 měsíců – bez vlivu na obtíže. Následně postupně nasazen gabapentin do dávky 3× 300 mg – na této dávce ospalá, utlumená, nižší dávka bez efektu – léčba gabapentinem ukončena. Parestezie trvají, kontrolní EMG v r. 2011 již s negativním nálezem. Nasazen Magnosolv v dávce 1× 1, po 4 týdnech dochází k úplnému vymizení parestesií , léčba Magnosolvem ukončena po dalších dvou měsících, k recidivě parestezií nedošlo.
První se týká nežádoucích účinků. Jediným nežádoucím účinkem, který uvádí SPC, je výskyt řídké stolice. S tímto problémem se skutečně v praxi setkáváme. V mnoha případech se však jedná spíše o účinek žádoucí, a to pro pacienty – častěji ženy – trpící zácpou. V případech, kde je řídká stolice problémem, zpravidla postačí užívat Magnosolv po jídle či rozdělit sáček do dvou dávek. Na tomto místě je vhodné též připomenout, že u pacientů užívajících kalium šetřící diuretika je vhodná kontrola hladiny kalia v krvi a dieta chudá na draslík.
Druhá poznámka se týká úhrady Magnosolvu ze zdravotního pojištění. Úhrada Magnosolvu má indikační omezení, přípravek je hrazen v terapii onemocnění s prokázanou či suspektní hypomagnezémií. Není hrazen při podávání v podpůrné a doplňkové léčbě jiných onemocnění, jejichž souvislost s hypomagnezémií není jasně prokázána. Přípravek může k úhradě zdravotní pojišťovnou předepsat pouze lékař se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie, onkologie, neurologie, vnitřní lékařství, gynekologie a geriatrie. Ve snaze neupřít našim pacientům oprávněnou úhradu preparátu pojišťovnou jsme provedli před nasazením Magnosolvu vyšetření hladiny magnezia v krvi u 63 pacientů s diagnózou migréna, tenzní cefalea, crampi a latentní tetanie. U všech vyšetřovaných pacientů byla magnezémie v mezích normy. Toto zjištění není v souladu s literárním údajem, který uvádí hypomagnezémii u 7–52 % hospitalizovaných pacientů (Wilhelm Z.: Co je dobré vědět o hořčíku. Praktické lékárenství 2007, 3, 132–138). Naši pacienti tedy nesplňovali podmínky úhrady preparátu ze zdravotního pojištění, a léčbu si tudíž hradili a hradí sami. Nesetkali jsme se s žádným případem odmítnutí léčby z finančních důvodů.
Magnosolv pro mne představuje užitečný nástroj, který dokáže řadě pacientů ulevit od obtíží bez rizika podstatnějších nežádoucích účinků.
MUDr. Veronika Hořenínová, Interna-neurologie s. r. o., Praha 1
Literatura: Souhrn údajů o přípravku, Magnosolv, 7. 4. 2010 www.sukl.cz, Magnosolv, informace o základní úhradě Wilhelm Z.: Co je dobré vědět o hořčíku. Praktické lékárenství 2007, 3, 132–138
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
