Metanalýza zveřejněná letos v lednu v časopisu Medicine se zabývá vyhodnocením asociace antenatálního podávání MgSO4 ženám s vysokým rizikem předčasného porodu a možností neuroprotekce závažných postižení CNS u jejich potomků.
Metanalýza zveřejněná letos v lednu v časopisu Medicine se zabývá vyhodnocením asociace antenatálního podávání MgSO
Předčasné porody představují jeden z nejzávažnějších problémů současného porodnictví. Nezralí novorozenci, porození v období mezi 2 + 0 a < 37 + 0 gestačními týdny, jsou ohroženi řadou komplikací, mezi něž řadíme dětskou mozkovou obrnu, poruchy psychomotorického vývoje, hluchotu, slepotu a poruchy intelektu. Studie publikovaná v roce 201 udává, že průměrně 1 dítě ze narozených před 3. týdnem gestace má neurologické vývojové poškození. Přední místo v těchto případech zaujímá dětská mozková obrna (DMO), která je definovaná jako neprogredující dlouhodobé neurologické postižení hybnosti a postury způsobené poškozením vyvíjejícího se mozku v prenatálním, perinatálním a časném postnatálním období.
Díky výrazným pokrokům v perinatologické a neonatální péči (antenatální aplikace kortikoidů pro maturaci plic plodů, aplikace surfaktantu, nové ventilační techniky) se zvyšuje počet přežívajících silně nezralých novorozenců, kteří vzhledem neurologickému postižení vyžadují intenzivní postnatální péči. Z tohoto důvodu se intenzivně hledají látky schopné ovlivnit a redukovat riziko neurologického deficitu u těchto dětí.
Podávání síranu hořečnatého (MgSO) a jeho efekt na novorozené, především nedonošené děti se ve vědecké literatuře diskutuje již dlouhá léta. Původní názor Kubana et al. z roku 1992, že antenatální aplikace MgSO matkám signifikantně redukuje intraventrikulární krvácení u nezralých novorozenců, byl vyvrácen následující studiemi. Podobné kontroverze jsou spojovávány s prenatálním podáváním MgSO a jeho protektivním vlivem z hlediska rozvoje DMO u nedonošených dětí. Metaanalýza v Cochranově databázi na téma asociace snížení mortality a DMO u nezralých dětí neprokázala neuroprotektivní benefit antenatálního podávání MgSO. U matek byly nalezeny vedlejší účinky MgSO: palpitace, hypotenze, oligurie či snížené vybavení šlachových reflexů.
Autoři metaanalýzy recentně publikované v časopisu Medicine si dali za cíl získat ucelený názor na možný neuroprotektivní vliv MgSO u velké kohorty nedonošených novorozenců, jejichž matky byly antepartálně léčeny síranem hořečnatým. Metaanalýza byla prováděna podle doporučení Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analyses (PRISMA). Primárně byly hodnoceny následující proměnné: úmrtí novorozence, DMO, přítomnost intraventrikulárního krvácení III. a IV. stupně a periventrikulární leukomalacie.
Celkem bylo analyzováno 11 vědeckých studií, kterých se zúčastnilo celkem 18 655 předčasně narozených dětí. U středních až závažných případů DMO se podávání MgSO ukázalo jako přínosné ve snížení rizika vzniku DMO (odds ratio [OR] 0,61; 95% CI 0,2–0,89; p = 0,01). Při hodnocení aplikace MgSO ve spojitosti s úmrtím nezralých novorozenců nebyly mezi skupinami s MgSO a placebem nalezeny statisticky významné rozdíly. Analýza vedlejších účinků MgSO na novorozence neprokázala statistické rozdíly v porovnání se skupinou bez této terapie. U matek s MgSO byly pozorovány obvyklé nežádoucí účinky (nauzea, respirační deprese, palpitace), jejichž výskyt může být omezen snížením dávky.
Závěrem metaanalýzy je konstatováno, že podávání MgSO ženám s vysokým rizikem předčasného porodu redukuje riziko vzniku střední až závažné formy dětské mozkové obrny a nemá závažné vedlejší účinky na novorozence. Autoři konstatují, že MgSO může být považován za účinný a bezpečný antenatální neuroprotektivní preparát pro nedonošené děti.
(moa)
Zdroj: Zeng X., Xue Y., Tian Q. et al. Effects and safety of magnesium sulfate on neuroprotection: a meta-analysis based on PRISMA guidelines. Medicine (Baltimore) 2016 Jan; 95 (1): e251; doi: 10.1097/MD.000000000000251.
